středa 25. února 2015

"Guys, China trip is over"

Jak jsem již psal minule, v sobotu jsem měl v plánu vyrazit do vojenského muzea. Projel jsem se nově otevřenou linkou metra číslo 7, kterou stihli Číňani postavit jen za tu dobu, co jsme tady. Vskutku rozdíl oproti Praze, kde se u nás na šestce staví pouhé čtyři stanice metra už asi pět let... Ale jakmile jsem vystoupil z metra na stanici Military Museum, tak bylo vidět, že gigantická budova muzea s rudou hvězdou je pod lešením a zřejmě o svátcích v rekonstrukci. Některé součásti expozice sice přesunuli ven za plot pod střechu, ale i tak byly fotky v nic moc počasí opravdu slabé. Tak jsem tam na chvíli stvrdnul v Mekáči a jel zase domů.

V neděli jsme se s Palkem vypravili na stanici metra Yonganli, ze které přímo vede chodba do velké pekingské vnitřní tržnice, kde se prodává opravdu všechno, na co si člověk vzpomene. Zejména si zábavu člověk užije při smlouvání cen. Na začátku spozorovaly prodavačky, že jsme měkcí ve smlouvání, ale postupně jsme se zlepšili a když jsme trvali na svoji ceně, tak sice byly naštvané, ale my usmlouvali cenu tak na šestinu. Takhle jsme tam strávili asi dvě hodiny a nákupy zakončili obídkem v korejské restauraci, kde jsme sice dlouho čekali, ale jídlo bylo pak výborné. 

Pondělí a úterý byly opět ve znamení nic nedělání a jednotvárné stravy v podobě vajíček a Mekáče, protože nic stále nebylo otevřené. Podle zákonu schválnosti pro mě, resta otvírají až dnes, tak jsem si tam už bohužel znova nepochutnal. My jsme se často doma bavili Bangem a blitzkama, zatímco Dušan lítal ven za dívčí společností a dokonce letěla fáma, že pojede do Thajska.

Baolong ani Liang se ještě nevrátili ze svých domovských měst. Vrátil se však Luo Gang, který je rodilý Pekingan a teď byl jen na prázdninách v Bangkoku. V úterý odpoledne dorazil k nám do bytu s náma prodiskutovat, jak se nám líbil pobyt. Chtěl slyšet hlavně negativa, takže přišel čas zhodnocení i tady v článku: 
- Nejhlavnějším problémem byl opravdu termín. Nebylo vůbec potřeba zde zůstavat i na únor, zejména na druhou půlku kolem čínského nového roku, kdy už tu opravdu nebylo co dělat. Tudíž jsme mohli odjíždět už klidně na začátku školního roku. 
- Nerozumíme čínsky. Opravdu nám zejména při výkladu na večerních lekcích chyběla slovní zásoba, protože jsme odposlouchali opravdu jen základy. Proto byla absence kurzů čínštiny velkým mínusem.
- Spoustu nedostatků v bytě. Zejména nekvalitní postele, které se pod mnoha lidmi prolomily... Podobně dopadly i pohovky. A pak také absence nádobí, které jsme si museli pořídit sami. V neposlední řadě také často docházející plyn, kdy pak v bytě byla opravdu solidní klendra a navíc netekla teplá voda. Naopak jsme vůbec nepotřebovali televizi, ta snad nebyla ani jednou zapnuta.
- Pak už jen různé detaily typu, že bychom mohli vědět dřív o termínech akcí nebo víc společných CEGO večeří. Jinak byl trénink opravdu záživný a skvěle zorganizovaný a myslím, že takovouhle školu nedostane goista nikde jinde na světě. Tak snad to brzo potrvrdí i naše výsledky.

Ještě jsem pak Luo Gangovi předal konečné pořadí nedohraného evropského cyklu, které si můžete prohlédnout o pár článků níže (případně taky časem doplnim svoje sgf nebo ukážu v Čechách na přání). A na večer nás vzal Luo na závěrečnou večeři do hot-potu.

Na dnešek jsem měl objednaný na desátou ráno taxík, protože metrem by to s dvěma kufry a dalšími věcmi bylo docela obtížné. Na letistě jsem dorazil s velkým předstihem, takže jsem všechno zvládl v pohodě. Zdárně jsem i doletěl do Soulu Incheonu, kde jsem chtěl přenocovat v takové letištní ubytovně Spa on air za 32000 wonů (cca děleno tísicem = dolar), kterou mi doporučili už organizátoři na Korean Prime Minister Cupu. Ta byla ale bohužel úplně plná, což se stává prý opravdu zřídka. Tak jsem letěl na informace, jestli by pro mě něco neměli jiného a okamžitě mě poslali na čekající auto před letištní budovou, které mě odvezlo do hotelu kousek od letiště. Akorát jsem si musel ještě vyměnit nějaké yuany za wony, protože po mě chtěli 70000 wonů za jednu noc, ale musím říct, že hotel je opravdu pěkný, pro srovnání: je to třeba úroveň brněnského Santonu. Navíc jsem určitě ušetřil i za jídlo, protože na letišti je obvykle drahé, takže nakonec finanční ztráta nebude tak velká. Přestože nevím ani přesně, kde jsem (pravděpodobně na předměstí Incheonu), tak jsem objevil lidovku, kde jsem si objednal plnou mísu kuřecích křidýlek se zelným salátkem, a protože jsem dneska skoro nic pořádného nejedl, tak taková porce opravdu přišla vhod. Ideální by to bylo ještě s pivkem, ale na to už jsem bohužel neměl peníze. Zítra pro mě přijedou v 9:30 a o tři hodiny později už budu sedět v letadle do Prahy... Brzy ještě doplním nějaké fotky.

Myslím, že jsme celkově za ten necelý půlrok všichni udělali v go velký pokrok a byli skvělá parta, ač jsme si občas někteří nejmenovaní lezli na nervy. Větu v titulku článku před pár dny pronesl Ali. A taky k tomu přidal: "But, you will miss me, right?" No, chybět nám, Ali, budeš, ale stejně se pravděpodobně uvidíme za týden v Pise... ^^

sobota 21. února 2015

Čínský nový rok

Tak už to konečně nastalo. Nejvýznamnější z tradičních čínských svátků, které jsou také označovány jako svátky jara nebo lunární nový rok. Už minulý týden jsem si postěžoval, že se kvůli tomu zavírají naše oblíbené restaurace, ve kterých obvykle pracují přímo majitelé, takže si mohou udělat prazdniny, kdy chtějí. V ponděli tento podobný osud potkal i naší korejsko-italskou...
Blížící se nový rok také ohlašoval téměř neustálý zvuk petard od začátku týdne, který je slyšet někdy v podstatě až do dneška, přičemž nejvýraznější to pochopitelně bylo v noci ze čtvrtka na pátek, kdy jsme se opravdu moc nevyspali a ostatně už přes den jsme v bytě téměř neslyšeli vlastního slova. Pro co ale opravdu nemám pochopení, jsou rachejtle a ohňostroje přes den za světla, kdy neudělají žádný světelný efekt a je to v podstatě jen výbuch dělbuchu, na čemž nevím, co Číňani vidí...

Co nás tedy zamrzelo opravdu hodně, že jsme nemohli pokračovat v našem evropském cyklu, protože nám v pondělí úplně zavřeli školu, o čemž jsme nikdo předem nevěděli nevěděli. Dohodli jsme se, že doma opravdu hrát nechceme, protože by nešlo hrát seriózně, navíc skoro ani není kde. Takže evropský cyklus byl ukončen už po dvou seriích, akorát si ještě Dušan musí dohrát dvě partie, které neustále odkládá. Aspoň tedy koukáme na partie na netu a hrajeme cvičné blitzky.
Baolong nám stihl okomentovat pár partií, ale v úterý se také vypravil už domů do Tianjinu oslavovat nový rok. Stejně tak i Alimu odjela Jocelyn, takže se vrátil zpátky domů. U něj v pokoji však obě postele nějak popraskaly a Dušan tam udělal dost nepořádek, takže se Ali rozhodl přestěhovat ke mě a Andrijovi do pokoje.

Na jídlo nám tedy zbyly v podstatě jen podniky, kde majitelé nedali svým zaměstnancům volno, pravděpodobně za vyšší plat. Ale ani Mekáč, ani podniky v obchoďáku jako KFC, korejské fast-foody nebo předražený Pizza-hut, pro nás už opravdu nejsou lákavé. Palkovi tu naštěstí zbyly nějaké špagety a omáčky a koření od Vitany, tak jsme je společně dvakrát přes týden pro všechny uvařili, což ale byla celkem komedie, vzhledem k tomu, že se neustále připalovaly k malému levnému hrnci, který jsme kdysi s Písou koupili asi za 25 yuanů... Ale celkem jsme si všichni pochutnali, sýrová i boloňská omáčka přišly vhod.
Ve čtvrtek jsme se proto s Palkem rozhodli, že je čas vyrazit asi do 2km vzdáleného Carrefouru, kde mají i západní potraviny, ač trochu dražší. Ačkoliv se už zase zhoršovalo počasí, tak jsme vyrazili pěšky, abychom měli nějaký pohyb, protože tím jak nám zavřeli školu, tak tam pochopitelně už nemůžeme chodit ani sportovat. Nakoupili jsme proto tuňáky v konzervě, bagety, máslo, zásobu vajíček, párky, mléko, cereálie a další užitečné potraviny na doma. Já si také koupil malý kufr, který si budu moct vzít do letadla, protože do současného velkého zavazadla už bych se těžko sbalil, potom, co jsme všude možně dostali spoustu pěkných knížek, které tu nechci nechat. Cestou zpátky domů nás však zastihla naprosto neočekávaná chumelenice a věřte, nevěřte, těch pět centimetr sněhu se drží až do teď, což jsme tu zatím nezažili. I přesto se však Palko večer ještě vypravil běhat...

Já se ještě dneska plánuju vypravit do vojenského muzea na západ Pekingu a zítra jdeme s Palkem na jedno proslulé tržiště, kde si asi dost užijeme tradiční čínské smlouvání cen. Jinak už částěčně jen všichni přežíváme před odjezdem domů. Ve středu se tak můžete těšit na úplně poslední článek.

neděle 15. února 2015

Zavřeli nám hospody...

Ano, čínský nový rok se blíží a s ním přišlo i zavírání mnoha podniků na prázdniny. A nám tím pádem ubylo možností, kde se stravovat. Už na začátku února přestal fungovat SEP (school eating place) a nebo pokud chcete "canteen in a factory", protože škola má prázdniny. Ono teda ne tak úplně, koná se tam jakýsi kemp děcek, kteří by pravděpodobně chtěli v té škole studovat, ale i tak SEP prostě nefunguje. A během tohoto týdne se začaly zavírat i naše oblíbené restaurace. První to byla tzv. "resto 2" nebo chcete-li "noodle place". To je opravdu lidovka, do které jsme na začátku chodili na výborné nudle a pak jsme tam objevili ještě lepší hovězí s bramborami, na kterém jsme byli jednu dobu téměř závislí. S restaurací sousedí i okénko s masem na špejli. Každopádně všechny tyhle dobroty nám na dobro skončily...
Ve středu jsem zrovna po těsně prohrané partii s Dušanem směřoval do naší oblíbené restaurace ("Resto 1"), ve které už jsme měli mnoho zaběhnutých oblíbených pokrmů a najednou vidím, že celá rodina, která tam obvykle obsluhuje zamyká budovu a odchází se všemi věcmi pryč. Tak jsem se smutně otočil a zamířil do korejské restaurace, kterou kdysi objevil Písa a chodil jsme tam tak jednou týdně na tuňákový bibimbap. Byla to jedna z posledních možností, která nám zbyla. Ještě je tu samozřejmě Mekáč a glutamátový fast-food na hlavní ulici, který nám kdysi doporučil Baolong, ale jídla z těchto podniků se opravdu nedají jíst často...
V korejské restauraci jsme tak začli více prostudovávat jídelní lístek, protože jíst pořád tuňáka, by se opravdu nedalo. S příjemným překvapením jsme však zjistili, že na konci jídelního lístku se nachází mnoho italských pokrmů. Všemožné druhy špaget - carbonara, s houbami, boloňské nebo s masem na pepři... A také pár pizz, které sice nemají v jídelňáku obrázky a ze znaků toho moc nerozluštíme, ale zatím všechny, které jsme vyzkoušeli, byly dobré. Takže pokud nám nezavřou i korejskou, tak rozhodně hlady trpět nebudeme.
Samozřejmě občas něco klohníme doma. Já s Písou vajíčka, Andrij si kupuje tuňáka v konzervě, Palko si ho občas taky dá na těstoviny a navíc tu má ještě nějaké omáčky z pytlíku od Vitany. Bohužel přestaly fungovat i pouliční snídaně s čínský národním jídlem (placky se salátem a masem), ale to už není takový problém.

Přes týden jsme pokračovali v evropském cyklu, akorát teda v trochu pomalejším tempu, než jsme očekávali, ale zase až tak to nevadí, protože času máme dost. Písa zřejmě definitivně ztratil motivaci už na tomto pobytu vůbec hrát a studovat, takže proto ty kontumáky. Jen si pak dohraje jednu partii s Dušanem, když bude rozhodovat o nějakém pořadí, protože divokou kartu na pro-kvalifikaci mu v podstatě taky přenechal. Po bídném začátku chytil formu Ali, když vyhrál pět partií v řadě. Já naopak po skvělém začátku pět partií v řadě prohrál, přičemž zrovna s Alim to byl teda opravdu zához masivní...
Chodíme hrát do školy, kde máme vyhrazenou svoji místnost. Jak už jsem říkal, děcka tam mají během toho tréninkový kemp. Jen jeden z nich je pravidelný student školy a to "Moody kido", který býval nejvýše v 10. skupině, ale tady se pohybuje v těch nejvyšších, takže ty děcka opravdu nemají velkou sílu. Navíc kdo ví, jestli někdy viděly předtím Evropana, takže se na nás často po skončení tréninku chodily koukat. Největší zvěřinec se však strhl ve čtvrtek, kdy jsme hráli s Palkem extrémně dlouhou partii, která byla opravdu festivalem koncovky v byoyomi. To se snad na konci celá místnost zaplnila děckama a tlačily se kolem našeho stolu. Po partii se pak seřadili do fronty a chtěly od nás obou podpisy, ať už do knížky nebo na vějíř... Smířili jsme se s tím, že se stejně nedá utéct, tak jsme půl hodiny rozdávali podpisy a pak jsme si už konečně mohli zajít na špagety do korejské.

Během týdne se už udělalo docela hezky, téměř jarní počasí, teplota skoro 10°C, sluníčko a skoro bez smogu. Využili jsme toho k napravování naší současné opravdu žalostné kondice. Rozhodli jsme se vyrazit ven všichni kromě Písy, který teď vychází z domu maximálně jednou denně. Ve čtvrtek jsme strávili část odpoledne basketbalem, ve kterém nás školil Dušan, naopak já s Alim trochu zaostávali. V pátek jsme vytáhli pro změnu náš fotbalový míč a hráli nohejbal, který jsme všichni ovládali celkem obstojně, jediný Andrij byl trochu slabší. Andrij s Palkem si pak vyrazili zaházet baskeťákem i v sobotu.

Stále nám ještě některým nedošla nálada studovat. Dušan přestal už dávno vyvádět blbosti a teď je věčně zavřený v pokoji s gobanem a přehrává partie z WBaduku a řeší tsume-go. Já vyřešil tsume-go problémů mnoho ve škole, takže teď už jen přehrávám partie z WBaduku. V poslední době se hrálo mnoho zajímavých akcí jako třeba LG Cup. Palkovi pro změnu běží často na tabletu partie top-profíků na Tygemu, které si přehrává na goban. Známe mnoho jejich nicků, takže často i víme, kdo hraje. Například "idontca1" není Pal Balogh jako na KGS, ale Park Jeong-hwan. ;) Zbývá nám tak poslední týden hraní a pak už se budem rozjíždět postupně domů...

neděle 8. února 2015

WeiqiTV show končí, Evropský cyklus začíná

V neděli byl na programu závěr hlavní náplně našeho matche. Výsledky a průběhy partií Palka a Aliho proti Jia Ganlu a Jia Qian už jsem napsal do komentářů u článku z minulého týdne, takže víte, že zápas skončil trpkou remízou 3:3 s prohrou na první desce.
Ve středu ještě následovala už nehodnocená, ale o to zábavnější, část - relay-go. Navíc jsme byly promíchaní a to tři a tři na každé straně a vždy musel hrát v páru kluk a holka. Hra byla tradičně rozdělena do tří fází: zahájení (tahy 1-72), střední hra (tahy 73-144), koncovka (od 145.tahu do konce). Bylo nás na každé straně šest, takže se pochopitelně nemohlo narozdíl od ostatních matchů střídat, ale bylo jednou povoleno koučům zastavit partii na poradu. Los vyšel dost vtipně a to tak, že se na jedné straně setkalo všech šest lidí, co vyhrálo svoji partii v matchi a na druhé šest lidí co ji prohrálo. Já tedy byl v tom druhém týmu a koučové našeho týmu byli Liu Xing a Baolong, kteří ale toho moc nedělali a spíš se bavili atmosférou a provokovali soupeřův tým. Já byl vyslán s Andrijovou soupeřkou na zahájení a už tam jsme proti Alimu a mojí soupeřce rozpoutali nepřehledný boj. V něm pokračovali Palko s Aliho soupeřkou proti Andrijovi a Palkově soupeřce, ale překvapivě ona zahrála nefunkční ko a Andrij hrozbu, která nefungovala, takže Liu Xing zastavil partii a ukázal sekvenci, jak ukončit partii. To se ale kvůli brzké minele nestalo, takže se situace stala extrémně komplikovanou a partii měli rozhodnout Dušan proti Písovi a jejich soupeřky na opačných stranách. Písa však udělal poté chybu a naši už dotáhli partii k vítězství o 1,5 bodu. Takže tým prohraných porazil tým vítězů. Následovala závěrečná ceremonie, které se zúčastnili i sponzoři akce a poté nás pozvali do opravdu luxusní restaurace v nedalekém hotelu. Po večeři na tom samém místě pokračovala i závěrečná party. Mladí Číňané (hlavně kameramani z WeiqiTV) si pak s náma chtěli vyrazit někam do baru ještě, ale toho už jsme se ale já s Andrijem nezúčastnili. Svoje narozeniny už jsem oslavil dostatečně minulý pátek.

Ve čtvrtek jsme začli také hrát evropský cyklus, který může rozhodovat o divokých kartách či pozvánkách na různé akce, takže je dost podstatný. Některé partie se z různých důvodů odložily, ale naštěstí máme relativně hodně času a můžem dohrávat třeba příští víkend. Výsledky průběžně aktualizuju na Senseis a také tady na blogu v předchozím článku. Hrajeme každý s každým třikrát.

Týden jsme si každý zpříjemnili také po svém:
Ali s Jocelyn nás například ve čtvrtek pozvali do hot-potu, čehož jsme se nezúčastnili já s Písou kvůli únavě.
Písu vyzvala jeho soupeřka z matche na odvetu, tak si šli v pátek zahrát. Výsledek partie nevím.
Já jsem se dneska potkal na Wangfujing s Tomášem Tvarohem (1-dan), který je tu na služebce vedle v Tianjinu.

čtvrtek 5. února 2015

Evropský cyklus - online zpravodajství




Ali
Šimi
Palko
Andrij
Dušan
Lukan
skóre

Ali


-----
2-0
Č+4,5
+K

1-1
Č+R

1-1
Č+2,5

1-0
Č+R

1-1 B+1,5

6-3

Šimi


0-2

-----

0-2

0-2

0-1

0-2

0-9

Palko

1-1
Č+25,5
2-0
B+6,5
+K

-----
2-0
Č+R, B+R 
2-0
B+R,
Č+7,5
2-0
Č+R
B+4,5

9-1

Andrij

1-1
Č+5,5
2-0
Č+R
+K

0-2

-----
2-0
Č+R
B+R
2-0
B+0,5,
Č+R

7-3

Dušan


0-1

1-0
+K

0-2

0-2

-----

1-1
Č+2,5

2-6

Lukan


1-1
 B+0,5
1-0
B+9,5
+K

0-2

0-2

1-1
Č+2,5

-----

4-6

1. kolo1-62-53-4
2. kolo6-45-31-2
3. kolo2-63-14-5
4. kolo6-51-42-3
5. kolo3-64-25-1
Každý s každým třikrát, pro druhé kolo se barvy otočí a ve třetím bude rozhodovat o barvě nigiri.
Písovy partie od 6. kola zkontumovány.

Kvůli neočekávanému uzavření školy od 16. února se neodehrála poslední série, a proto je celkem očekávané pořadí:
1. Palko, 2. Andrij, 3. Ali, 4. Lukan, 5. Dušan, 6. Šimi

sobota 31. ledna 2015

Závěrečný školní týden zakončený oslavou

Začnu nedělí a dalším pokračováním WeiqiTV show. Tentokrát nastoupili Dušan s Písou a to hned v deset hodin poté co jsme přišli. Pochopitelně se nestalo ani jedno z fuseki, které probírali v pátek s Wang Yaem, takže Písa nabral proti přítelkyni slavného profíka Shi Yueho ztrátu už na začátku. Dušan se pustil do celoplošného boje s přítelkyní Gu Lingyiho, ale poté zaoverplayoval a špatně spočítal tsume-go, takže mu zemřela klíčová skupina a musel se vzdát. Písovi už jsme také skoro nikdo nevěřil, ale v koncovce tlačil až do konce a nakonec urval výhru o půl bodu, takže nám skóre 2:2 dává stále slušnou šanci na vítězství a vše má v rukou Palko. Mimochodem se mu tady poprvé podařilo vyhrát v týmovém matchi, takže je fajn, že si to schoval na ten nejdůležitější. Trošku slabinou tohoto hracího systému ale je, že tedy Aliho partie teď nijak nerozhoduje o výsledku, protože při remíze rozhoduje první deska... Na akci se ukázala i slavná profička Wang Chenxing, která se probojovala jako jediná žena do hlavní fáze titulu Tianyuan a pak vyřadila již zmiňovaného Gu Lingyiho. Všechny nás potom pozval Liu Xing na oběd do slavné restaurace v nankingském stylu. Objednal opravdu hodně jídla, takže nám ho hodně zbylo a my si ho mohli nechat zabalit do krabiček a odnést domů, přičemž nám ještě vystačilo na dalších pár dní.

Tento týden nás čekaly poslední dva malé cykly a nesly se trošku v opačném duchu. V tom prvním jsme měli téměř všichni pozitivní skóre. Palko s Andrijem pokačovali v solidních výkonech ve čtvrté skupině. Ali nadále stoupal vzhůru a stihl za tento měsíc postoupit ze čtvrté do druhé místnosti. Dušan uspěl i po dlouhé době v osmé lize. Já s Písou jsme se potkali v deváté, do které mě po nemoci zařadili a skupinou prošli bez ztráty kytičky, kromě vzájemné partie tedy, ve které byl Písa úspěšnější.
Andrij se nachladil, takže se pro poslední malý cyklus odhlásil. Hodně děcek už odjelo domů dříve, převážně těch od třetí místnosti níže, takže bylo pouze sedm skupin. Odehráli jsme jen čtyři partie, jednu jsme museli ve čtvrtek odpoledne vynechat, k čemuž se ještě dostanu. Vzhledem k tomu, že to byl poslední cyklus, tak nemuselo být vše dohráno. Někteří už jsme hráli trochu na půl plynu nebo zkoušeli nové věci. Výsledky byly takové, jaké byly: Palko v trojce a Písa v šestce bez výhry, pro Dušana byla pětka asi už příliš, ale vyhrál tedy aspoň jednou. Ali ve čtyrce a já též v šestce jsme tedy měly skóre alespoň vyrovnané a Písovi jsem tak oplatil porážku z minulého cyklu.

Jak jsem říkal už minule, večerní tréninky už se moc nekonají, takže jsme každý trávili večery po svém. Ve středu jsem si tedy aspoň dal koncovku doma s Palkem a ve čtvrtek pak s Písou. Jinak obvykle Písu s Andrijem najdeme v obývaku u Hearthstonu a často i Aliho, když není zrovna venku. Dušan začal měsíc před odjezdem usilovně studovat, takže je zavřený večně ve svém pokoji s gobanem a stejně tak Palko. Potom, co jsem se uzdravil, tak jsem začal večer studovat po večerech také. Po deváté hodině, kdy obvykle tréninky končívaly, často dojde i na Bang.

Když jsem se ve čtvrtek ráno probudil a koukl se z okna, tak jsem viděl tady nevídaný jev a to pár centimetrů sněhu. Do oběda ale byl skoro všechen pryč. Hodinu po poledni k nám přišla do bytu WeiqiTV, že bude další "trénink". Říkali jsme si, že si opravdu vybrali správnou chvíli, když kvůli tomu máme zmeškat odpolední partii a nejvíc naštvaní jsme byli já s Andrijem, protože jsme měli zrovna domluvené hovory s přítelkyněmi... Ale nedalo se nic dělat a museli jsme jít. Ali s Palkem měli doma lekci s Wang Yaem a my dostali misi. Rozdělili jsme se do dvojic (Písa s Dušanem a já s Andrijem) a každá dvojice dostala 100 yuanů. Úkolem bylo bez pomoci telefonu a komunikace s kýmkoliv známým, koupit dárek Palkovi nebo Alimu, který by je namotivoval k nedělnímu vítězství, přičemž to nesmělo být jídlo nebo pití. S každou dvojicí pak šli dva kameramani. Asi ne náhodou jsme obě dvojice uvažovali podobně a zamířili do nedalkého obchodního centra. Na zpáteční cestě jsme se pak i potkali a dorazili asi po hodině domů. Protože Aliho partie není tolik podstatná, tak jsme kupovali "dárky" pro Palka. My jsme s Andrijem koupili spíše motivační dárek k neprohře a to pásek, kterým by Palko dostal v případě prohry. Dušan s Písou byli hodně kreativní při kupování masážního oleje. Když by Palko prohrál, tak by všem musel dát pomocí něho masáž. Pak ale koupili ještě druhý dárek a to peněženku, kterou by Palko mohl použít v případě výhry a zisku větších peněz. Stihli jsme tak ještě kousek lekce Wang Yaa, který u nás zůstal asi do půl čtvrté.

Na pátek byla na večer naplánovaná oslava konce školy, ale hlavně dvacátých narozenin mě a Palka, které se blíží. CEGO navíc bylo tak hodné, že nám půlku nákladů na karaoke místnost zasponzorovalo. Navíc jsme měli slevu, protože Zhao Hui aka Jocelyn, což je Aliho přítelkyně, má jakousi slevovou kouzelnou kartičku. Původně to měla být menší akce, kde mělo být jen nás šest, Jocelyn, Liang, Luo Gang, Baolong a Wang Yao. Ten však pozval Liu Xinga, který začal zvát i další lidi. Takže nakonec Liang zarezervoval větší místnost od osmi hodin do půlnoci a sešlo se nás přes dvacet. Jako první dorazil další známý profík Zhou Hexi. Dále dorazila kromě Wang Chenxing další známá profička Song Ronghui a pak tři naše soupeřky z matche. Potom Li Yue, která je známá v Evropě, žije ve Švýcarsku a přijela do Číny na nový rok a později se ukázal ještě její brácha Li Ang, přičemž na tohoto profíka si učitě vzpomenou pamětníci turnaje v karlovarských Svatošských skalách před šesti lety. Ukázali se ještě další asi tři lidi, ale ty jsem neznal a byli věčně jen v rohu a s náma se nebavili.
Na začátku jsme byli já s Palkem jako oslavenci zazpívat jako první písničku. Vybrali jsme si It's my life od Bona Joviho a snad to nebylo úplně nejhorší. ^^ Brzy na to už pak přišlo překvapení večera. Jocelyn pro mě a Palka objednala dort s gobanem a našimi jmenovkami. Podle čínského zvyku se následně zhaslo a my najednou sfoukli všech dvacet svíček, načež nám všichni zazpívali Happy birthday to you (a to čínsky i anglicky) a my si měli se zavřenými oči něco přát. Pak už jsme se s Palkem pustili do porocování dortu.
Celý večer se střídaly čínské písničky s anglickými. Musím říct teda, že zatímco většina Evropanů neumí zpívat, tak mezi Číňany těžko najdete někoho s tímto nedostatkem. Střídali se u mikrofonů (celkem byly v sále čtyři) snad všichni. Nejlepšími zpěváky jsme vyhlásili jasně Baolonga, který perfektně vystřihl Counting stars od One Republic a Rolling in the deep od Adele a pak Wang Chenxing, která zazpívala My heart will go on od Céline Dion lépe než originál. Navíc jsme si mysleli z kongresu, že neumí ani slovo anglicky, ale opak byl pravdou, čehož využil Písa a dal si s ní taneček. Z nás Evropanů jsme byli nejvíce u mikrofonů já s Alim a dali jsme například Numb od Linkin Park, Kids od MGMT, Viva la vida od Coldplay nebo Sweet child o'mine od Guns'n'Roses. Hitem večera se však stala písnička, které jsme se zúčastnili všichni kromě Dušana a díky podobnosti s autorovým přijímením dostal Andrij přezdívku Lenny.
V půlnoci už jsme ale museli tuto skvělou akci zakončit a to písničkou Zombie od The Cranberries. Ještě se rozběhla hecovací diskuze mezi námi, jestli je silnější v go Baolong nebo Wang Chenxing a výsledkem je tedy bleskovka mezi nimi ve středu na poslední části WeiqiTV show. Všichni v náladě jsme pak zamířili domů, kromě Dušana s Palkem, kteří si šli ještě někam sednout, akorát když pak později dorazili, tak se museli dobouchat do bytu, protože nás Baolong omylem zamknul.

Dneska tedy máme odpočinkový den a zítra čeká Palka a Aliho partie s profičkami, které rozhodnou o osudu našeho matche. Tak uvidíme, jak to celé dopadne. 

sobota 24. ledna 2015

WeiqiTV show

Konečně se dostávám k tomu, co nám vysvětloval minulou sobotu Luo Gang na večeři a co jsme pak natáčeli v neděli. No, ve skutečnosti se tato akce potáhne ještě na další tři neděle, takže budou teď články vždy v sobotu. Natáčíme tedy show pro zábavní kanál WeiqiTV, jehož hlavní náplní je match mezi námi a silnými čínskými hráčkami. Původně to měly být vše profičky (ne moc slavné), ale prý se organizátoři soustředili také na vzhled, takže nakonec jsou profičky jen dvě z nich a ostatní "jen" silné amatérky. Všechny jsou více méně nějak spojené s WeiqiTV jako reportérky, redaktorky a tak podobně. Každý tým má také své kouče, přičemž u nás to jsou Wang Yao s Baolongem a u soupeřek Liu Xing a Zhang Dongyue, což jsou oba známý profíci pracující pro WeiqiTV. Zároveň celou show uvádí další známý profík Meng Tailing. Součástí je vlastně i "trénink", což může v podstatě úplně cokoliv, takže naším prvním tréninkem byla sobotní večeře s Luo Gangem v hot-potu. Vítězný i poražený tým bude mít docela solidní výdělek a to v řádu stovek euro pro každého...

V neděli jsme tedy kolem osmé ráno vyrazili do nepříliš vzdáleného známého go-klubu na stanici Ciqikou, který jsem navštívil už před čtyřmi lety. Tam nás už čekal štáb WeiqiTV a celý klub se v podstatě změnil v natáčecí studio, takže každá naše činnost byla na kameře. Každý tým měl svoji studijní místnost a oddělená byla hrací místnost v japonském stylu. Přestože hrací čas byl jen 20 minut + třicetisekundové byoyomi, tak nás klečení u partie dost zděsilo, ale naštěstí Číňani vymysleli vychytávku a do země udělali díru na nohy. 
Nejprve proběhlo slavnostní zahájení, při kterém nás Wang Yao každého představil podle poznámek, které sepsal Luo Gang. Zárověň jsme ale měli za úkol napsat něco o sobě i my a Dušan měl hlavně zdůraznit, že je single. Každý tým pak měl zařval svůj bojový pokřik. Následovalo vylosování soupeřů. Určená byla jen první deska a to Palko vs. Jia Ganlu 1-pro, která rozhoduje v případě remízy. Každou ze tří nedělí se tedy odehrají dvě partie a v tu poslední 8. února vše zakončí relay-go, takže show je tedy celkově rozdělená na čtyři epizody. Los vyšel relativně zajímavě. Já s Andrijem jsme tedy měli nastoupit ještě ten den proti pravděpodobně dvěma nejslabším hráčkám jejich týmu, přičemž Andrijova soupeřka byla z nich nejstarší a shodou okolností také redaktorka World of Weiqi, která s náma dělala rozhovor. Na druhou část (zítra) byli vylosováni Písa s Dušanem a to proti silným amatérkám, které mají obě dvě přítele se zvučným jménem - Shi Yue a Gu Lingyi. Shodou okolností se ve třetí části utkají všichni profíci v obou týmech. 
Po losu jsme zahájili trénink. Já s Andrijem jsme každý ukázali jednu svojí nedávnou ligovou partii. Já se "pochlubil" svojí nepříliš povedenou partii s "Hopelessem", který ale tentokrát zahrál relativně slušně a partii zahodil až blunderem v mikrokoncovce, takže často jsem byl ten hopeless v partii spíš já, podle Wang Yaa. S Andrijem jsme ještě před obědem stihli natočit rozhovor v hrací místnosti, ve kterém se nás ptali i na evropskou profi-kvalifikaci, ale třeba první otázka mě pobavila a to prý kolik měřím. ^^
Oběd nám přinesli z nedalekého profláknutého fast foodu Yoshinoya, ale nebylo to špatné. Celý oběd se odehrával v zábavním duchu, takže se dost bavili i kameramani. A v jednu hodinu už začínaly partie. Barvy už po losu vylosoval Palko, takže na Andrije vyšly černé a na mě bílé. Andrijova partie byla více méně ve stylu start-cíl, přestože si to teda na konci dost zkomplikoval. Já měl od začátku úplné zatmění mozku a nevím, co jsem vyváděl, takže spoluhráči a koučové ve studijní místnosti dost trpěli. Ale přesto jsem partii mohl asi desetkrát ukončit, protože soupeřka opravdu nebyla moc silná. Nakonec jsem prohrál o 1,5 bodu a naše šance na výhru v matchi se tedy dost snížily, ale rozhodně ještě není nic ztraceno. Po partii opět následoval rozhovor na kameru. Jedna z otázek byla vzhled soupeřky a jestli mi dala nějakou inspiraci, takže z té jsem trošku vycouval.
Jinak se nám všem atmosféra akce líbila a všechny epizody by měly být publikované někdy v dubnu na rozjíždějícím se kanálu anglické verze WeiqiTV.

Já jsem celý týden promarodil, takže jsem ani nenastoupil do ligy, ale v pátek večer už jsem konečně  vstal z postele na trénink s Wang Yaem, který se konal u nás ve škole. Tentokrát se zaměřil na Písu a Dušana a tématem bylo zahájení. Přestože se v něm tady Písa dost zlepšil, tak pořád je to asi jeho nejneoblíbenější část hry, takže on ukazoval, jak plánuje hrát s černými kameny. Při celé lekci byla opět přítomna WeiqiTV, takže kluci také natočili i rozhovory, akorát tentokrát nepřekládal Luo Gang ale Liang.

Asi už je to celkem únavné tady vypisovat výsledky ligy každý týden, že? :) Všechny jsou k mání na Senseis, ještě je doaktualizuju. Zajímavý je určitě solidní směr vzhůru u Aliho. Palko s Andrijem drží ve čtvrté lize. Dušan s Písou se zase konečně rozjeli v desáté lize.

Dneska máme volno a těšíme se na zítra na WeiqiTV show. Příští týden máme poslední dva malé cykly, protože celý únor má škola prázdniny na čínský nový rok. V pátek je tedy na konec školy naplánované karaoke a zároveň oslava mých a Palkových dvacetin. 

čtvrtek 22. ledna 2015

Naši spolužáci aneb kdo je kdo - 3.díl

Tak poslední část jsem vyčlenil na naše spolužačky a na nějaký bonus na závěr. :) U holek bylo malinko obtížnější vymýšlet přezdívky, takže se často překrývají.

Small strong girl (Zhōu Hóngyú, 周泓余) - Když jsem přijel, tak jsem s touto dvanáctiletou holčičkou zahodil partii v 6. skupině a říkal jsem si, že není moc silná, ale opak byl pravdou. Od té doby už málokdy padá pod druhou místnost a teďka je dokonce v úplně první skupině a drží se tam. Jednoznačně tady největší talentka a bylo by divné, kdyby se letos nestala profičkou. Je tady ještě jedna o hodně starší holka, kterou jsme původně považovali za nejsilnější, ale ta je teď "až" v páté skupině.

Big strange girl (Lǐ Xīnyí, 李鑫怡) - S tou jsme se já a Andrij potkávali ve třetí místnosti a nepřipadala nám dobrá. Najednou pak vyskočila do druhé místnosti a potkal jsem se s ní v posledním Velkém cyklu a nepřipadalo mi, že by se nějak extra zlepšila, na to, že je o místnost výš.

Almost pro girl (Zhào Yīfāng, 赵一方) - Tato holka trošku vypadá jak kluk, ale takových je tu víc, v Číně má hodně holek krátké vlasy. Každopádně prý byla loni první pod čarou na profi-zkoušce, takže je opravdu silná. Hraje pomalu a vážně s přehledem. Já s ní prohrál třikrát a myslím, že kromě Palka jí neporazil ani nikdo jiný z nás. Teď se vyhoupla až do třetí skupiny.

Japanese Girl (Zhào Yè, 赵晔) - Tahle dívčina má zajímavý původ. Její táta je slavný čínský šachista a máma pro změnu japonská profesionálka v go. Teď doufám, že jsem to nezaměnil. ^^ Vždy po japonsku klečí u partie a když nás třeba potká na chodbě, tak se ukloní. Hraje solidně, obvykle 5.-6. liga, ale moc partií jsme s ní myslím neodehráli.

Baolong's Girlfriend (Wāng Měichéng, 汪美成) - Však jsem v podzimních článcích psal, že si možná Baolong našel přítelkyni, ale nakonec to byla prý jen dobrá kamarádka, takže jsme ji přejmenovali na "Baolong's Friendgirl". Hraje většinou ve třetí místnosti. Není slabá vůbec, ale hraje opravdu divné tahy často. Porazili jsme jí snad už úplně všichni až na Dušana, který se s ní nikdy nepotkal.

Friendship match girl (Huáng Zǐpíng, 黄子萍) - Eric o téhle tak čtrnáctileté holce říkal, že už je docela dlouho jedna z nejlepších na škole. Už jsem jí viděl ve trojce, ale i v devítce. Hraje celkem měkce, takže je to oblíbená soupeřka Andrije. Já na ní vytáhl v naší jediné partii v evropsko-čínském matchi v říjnu san-ren-sei a z mého vedení o třicet, se stala pak půlbodová prohra... Umí i trošku anglicky a jejím dobrým kamarádem je "Big fat kid".

Horrible girl (Lǐ Xuěméng, 李雪萌) - Dřív hrávala opravdu hrozně, ale teď už se zlepšila a taky už jsme s ní prohráli snad všichni. Je celkem nesympatická a dřív na nás koukala jak na mimozemšťany. Zatím se nedostala výš než do sedmé ligy. Když se do třetí místnosti dostala poprvé, tak byla opravdu naspeedovaná...

Big girl with glasses (Wáng Qiànyù, 王倩钰) - Je už trochu starší, podle mě jí bude tak sedmnáct. Bývala konstantně ve třetí místnosti, ale teď se sesunula nějak až do desáté ligy. V poslední době hrála své partie na Tygemu.

Small girl (Yǐn Qú, 尹渠) - Je dost malá vzrůstem, ale myslíme si, že jí ve skutečnosti bude docela dost, třeba patnáct. Hraje hodně pěkné go, ale taky umí dost solidně zablunderovat. Pohybuje se po celé sféře třetí a čtvrté místnosti. Dodnes na nás ale kouká jak na pitomce a má sklony nás podceňovat. Často to tam jen tak sype způsobem, že nás stejně někde přechytračí v koncovce, ale my jsme bohužel schopni to zahodit kdekoliv. Já s ní mám odehráno asi nejvíc a to s hodně vyrovnaným skóre.

Girl looking like a guy (Luō Chǔyuè, 罗楚玥) - Tuhle už jsme neveděli jak pojmenovat. Navíc má dost hluboký, skoro až mužský hlas. Nehraje nic speciálního, přesto se jednou dostala dokonce až do čtvrté ligy. Kdysi když byla v desítce, tak jednou po partii dost vytočila Dušana.

Big pretty girl (Liú Zijūn, 刘子君) - Někdo o ní říkal kdysi, že když už je slabá, tak je teda aspoň pěkná. Akorát má knír. Je jí už taky docela dost. V poslední době se ale hodně zlepšila a z hrany školky se vyhoupla až do šesté ligy, ale moc dlouho tam nepobyla.

Cutting girl (Yuán Jié, 元杰) - Holčina, která tu je dost nepravidelně, protože zároveň tady chodí i do normální školy. Nehraje blbě, ale dost naivně. Často buduje až příliš velké děravé území, ale hlavně když vidí možnost střihnout, tak jí oči zalije krev a neváhá ani sekundu. Můj asi nejoblíbenější soupeř ze všech se skóre 5:2 a Ali na tom bude nějak podobně. Ráda si povídá při partii s kamarádkama a někdy si i nechá radit, tak to se potom jim musí naznačit, že to teda ne.

Cute Girl (Gāo Ruòhuán, 高若环) - Na začátku o ní někdo z nás řekl, že je roztomilá, tak jsme jí tak začli říkat. Bývala ve třetí místnosti tenrkát. Pak byla nějak v depresi dlouho a spadla až do školky, ale teď už je zpátky tam, kde má být. Nejvíc s ní má odehráno asi Ali a to s celkem vyrovnaným skóre. Umí docela pěkně anglicky. Rozhodně lépe než všechny holky dohromady tady, takže je někdy taky schopná pomoct s překladem.

Fat girl (Wáng Xīnyí, 王心怡) - Dušan jí kdysi ve Velkém cyklu nazval 2-danem a Baolong potom prohlásil "She is really fat.". Samozřejmě je mnohem lepší než 2-dan, ale ze školky se zatím nevyhrabala nikdy. Se mnou dohrála do konce partii o 27,5 bodu a s tím Dušanem tenkrát nějak podobně. Taky na nás kouká jak na mimozemšťany a vždycky má radost, když vidí někoho z nás prohrát.

No a tady pár jmen a přepisů na závěr :)

Zhào Bǎolóng 赵宝龙
Ālǐ  阿里
Āndélǔ  安德鲁
Dùsāng 杜桑
Yángyáng 杨扬
Lúkǎsī 卢卡斯
Pàwòēr 帕沃尔
Lǚ Hàojūn 吕皓均
Lí Tíng 黎婷

neděle 18. ledna 2015

Tsume-go joudové ve čtvrté místnosti

Začátkem tohoto týdne se vrátili do školy už všechna děcka a to převážně ta silná, takže ve skupinách byl opravdu nával. Jen ve školce se nesešli všichni, takže bylo jen dvanáct skupin, mnoho z nich však více než šestičlenných. Ali kdysi pronesl větu, že se stejně všichni Evropani jednou sejdeme ve čtvrté místnosti (9-10/11). Tentokrát jsme se tam se sedmi výhrami z Velkého cyklu sešli čtyři a přesně v této sestavě už se to kdysi stalo. Silou tam určitě patříme k nejlepším, ale v tsume-go naopak k nejhorším. Horší je snad maximálně tak "English speaking kido", nebo když se tam dostane někdo ze školky občas. V poslední době se však často stane, že někdo zaspí nebo nedokáže vstát, což se stává hlavně v případě dvou nejstarších účastníků. Ali, který je spáč velký, obvykle vstát dokáže. Ve středu se to však poprvé stalo i mně, protože jsem téměř v noci nedokázal zamhouřit oči... Takže když teď dorazíme na tsume-go, tak to vypadá ve výsledku asi takto. Já tam napíšu obvykle skoro všech dvacet tsume-go, ale dobře jich je obvykle sotva polovina... Ali volí opačný postup, všechny varianty tam píše až na konci a není jich obvykle mnoho. Nakonec tak má dost podobně správných odpovědí jako já, ale s hodně vysokou úspěšností. Dušan bývával bezradný, ale v poslední době se v tsume-go hodně zlepšil, takže vyřeší tak podobně jako my, ale obvykle papír neodevzdává. Nejhůř je na tom určitě Písa, který jich napíše za tu hodinu opravdu jen pár a pak se na to koukne o polední pauze, ale stejně je obvykle stejně jako Dušan neodevzdá. Andrij a Palko, kteří se dostali oba na vrchol druhé místnosti (3. liga), mají tsume-go těžší a obvykle mají tak polovinu dobře, což je dost solidní počin, podle toho, jaké jsem viděl, že mají problémy...

Liga nebyla v součtu tento týden rozhodně z nejlepších. Andrij s Palkem se potkali v jedné skupině a jejich vzájemnou partii vyhrál s velkým štěstím Palko a poslal svého kamaráda o skupinu níž. Ve druhé polovině týdne však nevyhrál nic a potkají se tedy znovu ve čtyřce. Andrij byl se solidními třemi výhrami ale velmi blízko postupu zpátky. Ali zahrál v devítce 4:1, takže nás brzy ve čtvrté místnosti opustil a o místnost výše svůj výsledek zopakoval, takže možná postoupil znovu. V 9.lize byli i Písa a Dušan, kteří ale byli po čtyřech kolech bez výhry, takže jim v poslední partii už téměř o nic nešlo a odehráli partii doma. Já o ligu níž solidně zahazoval, ale naštěstí jsem se nakonec zachránil před pádem do školky.
Ve druhé polovině jsme se tedy všichni tři potkali v osmičlenné 10. lize s nepopulárními partiemi večer. Jedna z holek navíc z nějakého důvodu nemohla přijít, takže hrála své partie přes Tygem. Nakonec jsem já vypotil mírně pozitivní skóre a jak jsem se dostal na třetí místo skupiny, to opravdu nevím. Písovi se opět nedařilo. Vypadá, že už tu má celkem všeho dost a se dvěmi výhrami skončil na sestupové pozici. Dušan začal dobře, ale pak bohužel musel tři páteční partie vynechat kvůli problémům s očima, protože mu dorazila pozdě tekutina na kontaktní čočky, takže skončil nakonec se stejným výsledkem jako Písa.

Zajímavé byly tento týden večery. V pondělí jsme dorazili do školy na večerní trénink jako tradičně ve třičtvrtě na sedm, ale zjistili jsme, že ve všech místnostech jsou rozbory, což nám v čínštině zase tolik nedá. Tak jsem navrhl, co takhle jít domů a udělat si koncovkový trénink tam. Našli jsme v Aliho databázi dvě profesionální partie a z určité pozice jeli koncovku. Konečné pořadí nakonec bylo Palko-Ali-Andrij-Lukan.
V úterý jsme šli na večerní trénink do čtvrté místnosti a hráli dvoukolový match Evropa a učitel (ten hrál dvě partie simultánně na reverzní komi) proti děckám. No, nakonec jsme skončili bídně 7:9, přičemž tři výhry z toho nám udělal učitel... Já prohrál obě své partie o půl bodu a Písa s Alim též prohráli obě, takže jsme šli za trest pro vodu.
Ve středu, když my jsme hráli večerní partie, tak Ali, Andrij a Palko hráli něco jako relay-go ve třetí místnosti. Čtyři týmy seděly každý ve svém rohu a uprostřed byly dva gobany, kam se chodily pokládat tahy. No, kluci prý sehráli partii proti týmu ve složení "Shrek"-"Horrible kido"-"Puma" dost tragickou partii, takže se brzo vzdali.

Víkend nám zpestřilo mistrovství Evropy týmů. V sobotu jsme byli na večeři s Luo Gangem a představil nám jaký turnaj, nebo spíš show, budeme hrát v neděli (dneska) a stejně tak další tři neděle, ale o tom zase příště. Někdy přes týden napíšu poslední díl spolužáků a v sobotu se můžete těšit na další článek.

sobota 17. ledna 2015

Naši spolužáci aneb kdo je kdo - 2.díl

Samozřejmě nemám přeložené, rozpoznané či pojmenovné všechny studenty. Teď přichází na řadu druhá půlka. Beru to víceméně pode síly, takže tito budou už o trochu slabší, ale pořád by velké množství z nich mělo v Evropě 7-dan, tak do 8. skupiny určitě většina.

Puma (Fàn Bǐngxù, 范炳旭) - Tohodle mohutného tak třináctiletého kluka jsme dlouho nevěděli, jak pojmenovat, ale nakonec jsme ho zahlédli v mikině od značky Puma. Když jsme přijeli, tak jsem s ním hloupě prohrál v 6. skupině a viděl jsem, že jinak už nevyhrál skoro nic. Pak ale přišel Velký cyklus a najednou jsem ho spatřil v první místnosti, kde se držel dost dlouho. Teď teda zase spadl asi do osmičky, ale zase se rychle drápe zpět.

Horrible Kido (Dài Gēngyǔ, 代耕宇) - Tenhle asi tak dvanáctiletý prcek je jeden z největších joudů na škole. Ten snad dělá při partii všechno, co dělat nemá. Hraje rychle, buší do hodin, tříská šutry, přestože většina jeho tahů jsou kraviny, drká do stolu a ještě kouká na soupeře, jak na idioty. V zahájení vždy člověku přijde, že hraje jak kyu a pak začne všude přikládat a stříhat. Ale ono odnaučte ho to, když mu to vychází... Za tu dobu, co tu jsme, tak se zlepšil z deváté skupiny do šesté. Já s ním mám skóre 0:6, přičemž všechno byly záhozy. Ali říká, že ho má rád, vůbec nechápu proč, přitom jeho už taky mnohokrát vyprasil.

Small Tsume-go Genius (Wáng Shuò, 王硕) - Tak tohodle desetiletého roztomilého talenta jsme si ale zamilovali všichni. Typické děcko, které má radost ze života a na chodbě si lítá. Občas ukáže neskutečnou kombinaci, ale když se mu nechce, tak to tam sází jak brambory. Obvykle dobře zahraje ve Velkém cyklu a skočí třeba i do čtvrté skupiny, ale pak postupně celý měsíc padá a zastaví se až tak někde v desítce, ale náladu mu to rozhodně nezkazí. Většinou ho ale porážíme a on se naučil od nás pár anglických slov, bohužel i těch neslušných. Jednou se taky proslavil ve třídě tím, že zadřímnul při partii.

Bread (Céng Zérùn, 曾泽润) - Já mám za to, že kdysi Písa řekl, že tenhle kluk vypadá jak chleba, on ale tvrdí, že myslel "brat" jako spratek. Což ono je pravda asi obojí. Rozhodně ale Písa pochválil jeho prý cool účes. Je tady snad jediný s nagelovanými vlasy. Je mu tak 13 a hraje docela solidně, akorát při partii furt krká a kouše si nehty. Pohybuje se někde mezi čtyřkou a osmičkou. Palko s Andrijem s ním téměř neprohrávají. Naopak já s Písou jsme s ním snad nikdy nevyhráli. Jinak je taky docela dobrý ve fotbale.

Andrij's Friend (Yú Hàochéng, 于昊晟) - Tenhle kluk s knírkem je se svými osmnácti lety možná skoro nejstarší tady. Na místní poměry umí dobře anglicky, což znamená, že dá dohromady větu. Andrij se s ním zná už z loňska a velmi často s ním hraje, proto dostal takovou přezdívku. Postupně jsem s ním začali hrát i já s Palkem. Andrij, Palko i já s ním máme pozitivní skóre, ač určitě není horší než Chleba. Před pár dny neuvěřitelným způsobem vyraboval Alimu betonový roh a otočil prohranou partii. 

Analysis (Hé Quán, 何全) - Nebo taky "Judgement guy". Eric jednou prohlásil, že tento hodný chlapec je mistr v hlubokých analýzách. Což jsem při třech prohraných partiích s ním poznal, jak dokáže potom rozebírat do hloubky. Při partii je také velice pomalý, ale zase ne tolik jako "Slowguy" nebo Ali. Je dost silný, takže je často i třeba ve čtvrté skupině, ale velice často spadne třeba do osmičky, což si nedokážu vysvětlit.

Big fat kid (Dèng Wēi, 邓威) - Dlouho jsme si mysleli, že se jmenuje Ding Wei a taky nevěříme, že je mu jenom čtrnáct, protože je fakt mohutný a velký. Ve skutečnosti není tak tlustý, to o něm říkal jen Eric. Baolong ale říkal, že třeba před dvěma lety zdaleka tak velký nebyl, takže by ten jeho věk nemusel být podfuk. V poslední době jsme mu taky začli říkat "Bear".Většinou je ve druhé místnosti, ale už jsem ho třeba zažil i naštvaného v osmé lize. Je opravdu silný, ale kolik partií jsme s ním já, Palko, Andrij i Ali už zahodili, to opravdu nejde spočítat... 

Small fat kid (Luò Chāofán, 骆焯凡) - Na to, jak je malý, tak je pěkně tlustý a nechutný, ale i pěkně silný. Mnohokrát už si ale třeba krknul na celou místnost během partie. Desetiletý klučina pohybující se někde mezi trojkou a sedmičkou. Častý soupeř Palka a Andrije.  

Cocotte (Píng Yǔshuò, 平宇硕) - Tomuhle tak třináctiletému klukovi při těle jsme na začátku s Písou a Palkem říkali "Smrkáč", protože smrká a chrochtá při partii. Písa mu jednou nabídl kapesník při partii a já pro změnu to jeho chrochtání začal napodobovat, z čehož obojího byl celkem nevrlý, tak s tím přestal. Postupně pak vznikla současná přezdívka v mezinárodní verzi, protože Smrkáč se nedalo přeložit. Dlouho se brodil až čtvrtou místností, přitom nás porážel všechny, často teda našimi záhozy. Mě, Písy a Aliho se to trauma z něj drží do teď, skóre 0:4, 1:5 a 2:7 mluví za vše. V poslední době se ale zlepšil, takže ze třetí místnosti už nepadá. 

Hopeless (Wú Xiángyǔ, 吴翔宇) - Samozřejmě proti nám vůbec "beznadějný" není, protože když se podívají na nás, tak jsme Hopeless 1, 2, 3 atd... Ale na místní poměry on teda je, ač sílu úplně malou nemá. Člověk, co má tak v sedmnácti problém se udržet ve třetí místnosti, to tu asi daleko nedotáhne. Ale říkáme mu tak hlavně proto, že ta beznaděj je vidět v jeho očích a v nepříznivé pozici nekouká po sekvencích, kde otočit partii, ale spíš kde se vzdát. Se vzdáváním má ale taky někdy problémy. Ali a Písa s ním mají odehráno už mnoho partií a naprosto opačné skóre, 8:2 a 2:8.

Slackino (Zhāng Shìdōng, 张世东) - Pojmenovali jsme ho tak proto, že často dost vyměkne. Někdy je taky v jeho očích vidět trápení, ač je teda mnohem mladší a asi i lepší než Hopeless. Je hodně dobrý kamarád s "Ratem", ale ten mu nějak utekl, zatímco on nikdy stín třetí místnosti nepřekročil, ač vůbec slabý není a umí toho hodně. Rád ale podřimuje u partie,. Nejvíc s ním hraju asi já a to s hodně vyrovnaným skóre. 

Mustache 2 (Péi Kējūn, 裴柯钧) - Další mutášník. Nehraje nijak spektakulárně, hlavně Aliho a Andrije je to oblíbený soupeř. Často to přežene někde v boji Obvykle býval ve čtvrté místnosti, ale po Velkém cyklu teď vyskočil až do šesté ligy a nevedl si zle.

New tall slim guy (Lóng Shuàibīng, 龙帅兵) - Docela starý vysoký kluk s brýlema, který tu je jen krátce. Většinou je ve čtvrté místnosti a Ali říkal, že je lepší než většina ostatních tam, ale když jsem viděl, jak byl měkký v některých partiích... Jednou vyskočil do osmé ligy, kde porazil jen Písu díky jeho přehlédnutí v neutrálech. 

Computer Fatty (Wáng Enzé, 王恩泽) - Tenhle tlusťoch je jedna z nejvtipnějších postaviček na škole. Je docela starý a taky celkem špatný, přestože ze školky se už vydrápal. Nejvíc si ho vychutnává v partiích Písa. Pořád kouká učiteli přes rameno do počítače nebo k někomu přijde a začne s ním něco rozebírat a všechny děcka ho vždy v těch variantách sfouknou. Největší komedie ale tepvre přijde, když začne řešit tsume-go. 

Kido (Yáng Zhìwén, 杨智文) - Nebo taky "Not so fat small kido" nebo "Friendship match kido". Nejlepší kamarád "Small Tsume-go Geniuse". Na to, že je mu deset, tak sílu má dost solidní, možná by mohl být lepší než jeho nejlepší kamarád, ale stín třetí místnosti na rozdíl od něj nikdy neprorazil. Ale přece jen je to stále malé děcko, takže má talent na blundery evropského typu. Já s ním mám odehráno nejvíc partií a to se skóre 4:6.

Jack Sparrow (Zhāng Míngkāng, 张铭康) - O tomto "jednookém" buclatém klučinovi už jsem se zmiňoval nedávno, proč mu tak říkáme. Každopádně je první z party malých prďolů, kteří se za poslední tři měsíce zlepšili snad o celý jeden kámen a Písa je zažil kdysi ve školce. Tenhle se už dokonce dostal do sedmé ligy. Písa a Dušan s ním mají mnoho partií odehraných, ale v poslední době už to ale rozhodně vždy není výhra. 

Moody kido (Tái Bǎichūn, 邰柏堾) - Tehle klučina je někdy opravdu dobrý, někdy příšerný. Hrál jsem s ním až v poslední době, naopak Písa, Dušan a Ali, co byli ve čtvrté místnosti dlouho s ním mají odehráno hodně. Vždy, když hloupě prohraje, tak se ale opravdu hodně naštve. 

Cute kido (Hán Zhuórán, 韩卓然) - Když jsem poprvé spadl do čtvrté místnosti, tak tento malinký zakrslý klučina zrovna přišel ze školky a bál se mě nejen na gobanu a asi si říkal, co to je za vousatého strejdu. Když jsem se ale pak ze školky vrátil já, tak mě jednou porazil a už to z něj spadlo. Pořád se nedokáže naučit jedno moje oblíbené joseki a Baolong už mě v něm naučil trestat snad všechny nestandartní tahy v něm, takže má klučina už smůlu. Nezlepšil se asi tolik jako "Jack Sparrow", ale taky teď byl už v osmé lize. 

Scary kido (Zhèng Zàixiǎng, 郑载想) - Tenhle je z těch klučinů asi nejmenší, tomu možná ještě ani deset nebylo, ale pohled má vždy vražedný. Pendluje mezi čtvrtou místností a školkou, ale už jsme s ním já, Písa i Dušan prohráli. Mě zabil jednou v prvním rohu, v propočtu je fakt nebezpečný. 

English speaking kido (Mèng Lìnghuá, 孟令华) - Je mu pouhých jedenáct a anglicky mluví naprosto plynule, takže když něco potřebujeme zařídit nebo přeložit, tak nám pomůže. Písa s ním má odehráno mnoho partií s hodně vyrovnaným skóre a v poslední době už i já s Dušanem.

Small Bread (Sūn Hào, 孙昊) - Vypadá dost podobně jako "Bread", tak jsem ho tak pojmenoval. Odehrál jsem s ním pět těsných partií, z toho dvě jsem prohrál. Je poslední z té party, co se v poslední době hodně zlepšila. On z nich podle mě hraje takové nejvyspělejší go a byl by hodně nebezpečný pro mnoho hráčů v Evropě síly 6-danu. 

Crying with glasses (Chén Ziqí, 沈子奇) - Starší šampón pendlující mezi školkou a čtvrtou místností, ač když jsme přijeli, byl v sedmé lize. Hraje dost měkce, z nás s ním jen jednou prohrál Písa. Jednou si pamatuju, že byl tak naštvaný z prohry, že se rozbrečel a začal mlátit a kopat do všeho, co měl kolem sebe... 

Never Resigns (Lǐ Zhèngshí, 李正时) - Zoufalý (na místní poměry, jinak tak síla 5-dan) patnáctiletý kluk, který byl ve školce za Písy, za mě a je tam pořád. Já s Písou jsme s ním tak párkrát hráli a vždy hrál až do konce, ač prohrával třeba o sto. 

Fatty of the fatties (Kù Yīfān, 库一帆) - Tohle je snad nejtlustější kluk, co jsem tu viděl, jeho přezdívka je příznačná. Rád si taky dovoluje menší děcka ve školce... Když přišel, tak tu byl jasně nejhorší, ale rychle se zlepšuje, ale když jsem s ním jednou hrál, tak mě šel jen celou hru zabít tak děravými tvary, až se to nakonec obrátilo proti němu. A podobně dopadl s Dušanem ve Velkém cyklu.

The worst student (Lǐ Quándá, 李泉达) - Jo, tenhle klučina bude pravděpodobně nejhorší ze všech tady v této škole. Písa s ním hrál ve Velkém cyklu a prý kdo ví, jestli by byl 4-dan v Evropě. Viděl jsem třeba taky partii, jak ho "Six-four" porazil v desetisekundové blitzce na sedm hendikepů.

pondělí 12. ledna 2015

Když mě brali za vojáka...

...stříhali mě dohola, vypadal jsem jako bllllllbec, jak ti všichni dokola... No, tuhle hitovku od Jarka Nohavici jsem si opravdu mohl zpívat po středeční návštěvě holiče. Vzal jsem si s sebou Baolonga, aby jim vysvětlil, ze chci zkátit na polovinu jako minule, což pro ně tenkrát nebyl problém až na tu "teplou ofinu", co mi udělali... Tentokrát to teda vzali dokonale po čínsku a bez ofiny... Nakonec teda na vršku hlavy opravdu zbyla ta polovina, co jsem chtěl, ale po stranách to holič vzal mašinou a zbylon jen pár milimetrů... Stejně jako to mají všechny děcka u nás ve škole z toho samého holičství, kde snad za 20 yuanů umějí jeden jediný způsob sestřihu. Taky jsem hned slyšel po příchodu domů i pak do školy smích, že mám čínský sestřih. ^^

Ali, Andrij a Palko hráli od pátka do úterý devítikolový turnaj Zhong He Cup, který se konal v místě profesionální sekce naší školy a pan Ge pro něj našel sponzora a první cenu vyšrouboval na 40 000 yuanů. Pro profíky to ale samozřejmě není mnoho, ale spousta z nich to vzalo jako dobrý trénink a nejeden slavný si přišel zahrát. Nejvtipnější bylo asi kombo Li Kang - Wang Yao, kteří se v půlce turnaje vystřídali (obsadili 4.-6. místo). Celkově se tedy sešlo 90 hráčů. Turnaje se zúčastnil i Baolong, který chtěl uhrát pozitivní skóre. Pro kluky samozřejmě byla každá výhra úspěchem. Relativně nejlehčí kořist pro ně představovali profičky, které jsou určitě snažší porazit než nejsilnější děcka v naší škole.
Nejlépe si nakonec vedl možná trošku překvapivě Andrij, který skolil dvě profesionální hráčky Yuan Tingyu 1-pro a Zhang Zihan 1-pro a rozhodně nemusel zůstat jen u toho. Umístil se tak nakonec osmý od konce (mimochodem na stejném místě se umístila dvanáctiletá Zhou Hongyu (周泓余) jako nejhorší ze šesti děcek od nás ze školy). Ali získal ale ještě cennější skalp a to Gao Xing 2-pro. Druhou výhru ukořistil s Wang Pan 1-pro, která prý hrala hrůzostrašně a skončila na posledním místě turnaje. Za Alim, který byl čtvrtý od konce se umístil Palko, kterému bohužel turnaj nesedl a vyhrál jen s Alim. Baolong nakonec nebyl příliš úspěšný a se čtyřmi výhrami skončil na 58. místě, o které se podělil s nejúspěšnějším z děcek Chen Yichunem (陈一纯) aka "Small Mustache". Tři hráči prohráli jen jednu partii a to relativně neznámý Han Yizhou, který v turnaji zvítězil a pak dva poněkud známější hráči Xie Erhao, který prohrál až v posledním kole se třetím Huang Yunsongem. Až za nimi se umístil hlavní favorit turnaje Mi Yuting. Sice kluci neměli téměř čas na odpočinek v poslední době, ale celkově to pro ně určitě byla hodně cenná zkušenost a ve středu už zase naskočili do malého cyklu.

Kromě šesti děcek na turnaji bylo i mnoho dalších mimo, takže bylo pouze sedm skupin v první polovině týdne. Písa byl zařazen do čtvrté (odpovídá tak 7-8.), kde snad všechny jeho partie skončily naopak než měly a měl nakonec skóre 2:3, ale nastala však bizardní situace, že stejné skóre jako on mělo hned pět lidí. On byl teda bohužel tím posledním nešťastníkem. Já s Dušanem jsme se potkali v páté sedmičlenné skupině (odpovídající 9-10.), takže byly nepopulární partie večer. Nakonec jsme se porazili dokola s desetiletým kidem. Já prohrál s Dušanem a porazil kida o půl bodu a Dušan s ním o půl pro změnu prohrál. Každý jsme měli ještě jednu prohru k tomu a já z nich měl bohužel pomocná kritéria nejhorší.
Dušan má nějaký hnus v nosních dutinách už nějakou dobu a bolí ho neustále hlava. Odhlásil se tak pro druhou půlku týdne z malého cyklu. Liang ho měl vzít k doktorovi, ale stále se tak nestalo. Vrátili se i lidi z turnaje, tak jednoduše prostě přidali učitelé jednu skupinu a Palka s Andrijem nasadili do druhé, kde bylo osm lidí ale klukům se každému podařilo vyhrát jen dvě partie. Poslední partii dohrávali až v sobotu, ale pojali ji jako bleskovku, protože stejně už měli jisté, že budou na posledních dvou místech. Nakonec vyhrál vzájemnou partii Andrij. Ali byl nasazen do sedmičlenné čtvrté skupiny, kde zahrál vyrovnané skóre, což nebylo zlé. Písovi se v páté vůbec nedařilo a vyhrál až v posledním kole. Mě v šestce teda také forma nezastihla, dvě výhry rozhodně nejsou úspěchem.

Písa si všiml, že když on byl kdysi ve školce, tak tam byla pětice malých špuntů, kteří se pak s ním přesunuli někam kolem desáté skupiny a teď když hrál v přepočtu určitě výš, tak tam byla půlka z nich zase. Opravdu se dost rychle zlepšují. Dřív to pro nás byli měkkoučcí soupeři a během tří měsíců se s nima dá už v pohodě prohrát. Jen do Aliho skupiny se myslím ještě nedostali, ale tam taky byli dva lidi, kteří tak vysoko normálně nejsou. Ali musel přes týden vynechat jednu partii zrovna s jedním z nich, protože má také nějaké potíže s vízy. Má je totiž jen do konce ledna a potřebuje je prodloužit, tak snad mu nebude hrozit předčasný odjezd jako kdysi Dušanovi.

Přes týden jsem si postěžoval, že náš byt už nežije tak jako dřív, když je Ali večně pryč, Palko taky do pátka bydlel ještě jinde a Dušan je často zavřený ve svém pokoji. Takže si tu téměř jen povídam s Andrijem a Písou, ti zase ale pro změnu hrají Hearthstone. Když se však Palko v pátek večer vrátil, tak s sebou přinesl Bang, který jsme naučili i Andrije a Aliho a ti mu celkem propadli. Nakonec se přidal i Dušan. V sobotu večer jsem skočil pro šedesát mas na špejli a Andrij koupil bednu piv, takže jsmě měli lahůdkovou večeři a přitom hráli Bang, tak snad to takhle bude pokračovat i nadále.

sobota 10. ledna 2015

Naši spolužáci aneb kdo je kdo - 1.díl

Ještě před rokem v této škole studovalo hodně přes 100 studentů a bylo až 20 lig. Pan Ge se ale rozhodl vyhodit ty špatné a ty staré a neperspektivní. Takže je teď je počet studentů někde kolem 80-ti a síla málokdy jde pod 5-dan  v Evropě a to se to navíc hodně propadá ve školce. Spoustě děcek jsme dali přezdívky, protože pamatovat si jména a znaky je obtížné, ale mnoho z nich se mi už podařilo rozluštit, tak si pojďme představit, kdo je kdo. Rozdělím to na tři části a budu vždy vydávat spolužáky v sobotu a článek jako vždy v neděli.

Tsume-go Genius (Shí Yùlái, 石豫来) - Pravděpodobně nejsilnější student, který vyhrál prosincový Velký cyklus. Bude mu podle mě tak 13 let. Už loni se nestal profíkem až kvůli prohře v posledním kole kvalifikace. Když jsme přijeli, tak se potýkal s nějakým poklesem formy a potkával se s Palkem ve druhé a třetí skupině. Teď však zřejmě učitelé usoudili, že je až příliš silný a přeřadili ho do sekce profesionálních hráčů...

Endgame Master (Zhāng Qí, 张  岐) - Ten bude určitě starší než Tsume-go Genius a taky jsme si mysleli, že už ho přeřadili. Teď má ale podobný výpadek jako on v září. Dokonce teď ve Velkém cyklu skončil s osmi výhrami až v páté desítce. Charakterizuje ho neskutečně přesná koncovka a v minulém Velkém cyklu díky ní vyhrál s Palkem snad nevyhratelnou partii. Jinak je také hodně dobrý ve fotbalu a basketbalu.

Chinese Lee Chang-ho (Xǔ Jiāwěi, 许嘉伟) - No, on tak opravdu vypadá, akorát je trošku přičmoudlý. Jinak je konstantně v první skupině a skončil třetí na turnaji v Yueyangu, kde sfoukl Ma Tianfenga jak papír.

(Lukan's 1st Round Big Cycle) (Huáng Yīmíng, 黄一鸣) - Pro toho nemáme přezdívku, ale jednou věcí se nám do paměti zapsal. Když jsme začínali na začátku října náš první Velký cyklus, tak jsme skoro nikoho ještě neznali, takže jsem netušil, že hraju proti hráči ze druhé ligy... Přišlo mi, že hraju proti někomu síly cca 5-dan a pohodlně jsem vyhrál, až se soupeř divil. Pak jsem si ale přečetl rozdělení skupin z předchozího týdne a nestačil jsem se divit. Zřejmě mě jen brutálně podcenil, protože Palko říkal, že on proti němu v plné síle neměl moc šanci. Od té doby vždy, když ho potkám na chodbě, tak se na mě kouká s výrazem "jak jsem s tou gumou mohl prohrát"...

Blue - Vypadá trošku jako Chinese Lee Chang-ho a pojmenovali jsme ho podle jeho zářivě modré mikiny. Jinak je také konstantně v první skupině a teďka skončil, myslím, že druhý nebo třetí ve Velkém cyklu.

Wang Yao's Student (Xiào Qí, 肖  琪) - Také silný hráč z první místnosti. Asi už mu bude docela hodně, protože ho prý Wang Yao už trénuje pět let a jemu se stále nedaří projít pofesionální zkouškou. Andrij ho porazil o půl bodu v prvním Velkém cyklu.

Football Guy - Také hráč z první místnosti, který je velmi dobrý ve fotbale a teď skončil myslím pátý ve Velkém cyklu. Bude mu tak 15.

Starcraft (Chén Xīnyuán, 陈新元) - Takový mohutný kluk, kterému už bude docela hodně. Byl vlastně jeden z prvních lidí, které jsme tu poznali. Mluví trošku anglicky, protože hraje evidentně hodně Starcraft podle jeho oblečení. Bydlí ve vedlejším domě a často ho potkáváme, protože také chodí na poslední chvíli jako my. Teď se potýká taky s poklesem formy, spadl z první místnosti a Velký cyklus teď úplně vynechal. Jinak je to ve škole velký showman.

Best Kid (Liú Qiū, 刘  秋) - Na začátku jsme si mysleli, že je to zdejší nejsilnější student. Ve skutečnosti tomu tak ale vůbec není a v prosinci se dokonce sesunul až do čtvrté ligy... Pak ale zazářil čtvrtým místem na turnaji v Yueyangu, tak snad se vrátil zpátky do formy. Andrij ho teď ale měl na lopatě ve Velkém cyklu.

Slow guy (Zhāng Zàn, 张  赞) - Tomu podle mě bude víc než mně. Hraje velice pomalu a když se teďka setkal s Alim ve Velkém cyklu v posledním kole, tak šli oba do byoyomi v 70. tahu, kde však síla tohoto hráče roste... Hraje pořád v druhé místnosti (3-5). Evidentně je i pomalý při ranním vstávání, protože přišel jednou o půl hodiny pozdě, takže dostal od učitele dost vyhubováno.

Giraffe (Hú Xiǎo, 胡  晓) - Jeden z největší joudů na škole. Je mu tak 13 a ne že by byl vysoký, ale jeho obličej prostě vypadá jak žirafí a má dlouhý krk. První týden hrál ve třetí lize s Alim a hrál jako kdyby si myslel, že je Ali snad opice, protože tam umíral po kilech a když na konci zjistil, že prohrál o 30, tak jen naštvaně zbořil partii a odešel. Palko s ním prohrál kvůli špatné koncovce v prosincovém Velkém cyklu.

Boss (Yáng Tíngxuān, 杨霆轩) - Tenhle desetiletý klučina je možná nejtalentovanější na škole, protože hraje kolem třetí ligy. Jednou ho někdo provokoval, a tak po tom dotyčném hodil dózu s kameny a když pak ostatní sbírali kameny ze země, tak on jen seděl na židli "like a boss". Andrijovi se teď podařilo ho porazit v lize.

Loud speaking guy (Yáo Xiāotóng, 尧潇童) - Hrál jsem s ním vlastně svoji úplně první partii tady, která byla ještě přátelská a vyhrál jsem o 1,5 bodu. Pak vybuchl ve Velkém cyklu, přičemž prohrál i s Dušanem a postupně se sesunul až do deváté ligy. Dalším Velkým cyklem ale vyskočil až do dvojky a docela stabilně se tam drží. Je mu tak 13, ale už ho charakterizuje opravdu zvučný mužský hlas, který je často slyšet hlavně na fotbalovém hřišti.

Adidas (Lǐ Míngzé, 李明泽) - Potkali jsme se s ním párkrát v šesté lize s Andrijem a vždy těsně prohráli, když jsme měli dobrou pozici. Jinak je ale dost solidní, protože se umí udržet ve dvojce a probojoval se mezi nejlepších 120 v loňské profi-kvalifikaci. Palko ho už párkrát porazil. Jinak je dost vysoký a mohutný a charakterizuje ho oblečení od hlavy až k patě pouze od jedné značky.

Nike (Sūn Hángqí, 孙珩脐) - Palko, který ho už párkrát porazil, mu říká "Tall slim guy with glasses", ale takových je tu víc. Hraje téměř pořád ve druhé místnosti (3-5), takže to byl pro Písu dost vražedný los teď ve Velkém cyklu, když měl po pěti kolech dvě výhry... Také ho charakterizuje oblečení jen od jedné značky, akorát od konkurenční. 

Mustache 3 (Yáng Zōngyù, 杨宗煜) - "Mustášníků" (kníráčů) je tu víc, takže nejsou očíslovaní podle výkonosti, ale podle pořadí pojmenování. Tenhle je z nich asi nejstarší a asi i nejsilnější. Palko ho porazil hned na začátku dvakrát ve třetí lize. Teď ale byl nějak úplně mimo ve Velkém cyklu a udělal jen šest výher (s dobrým sosem), takže se s ním dost možná někdo z nás potká někdy v lize.

Shrek (Yáng Gē, 杨  戈) - Velice oblíbený soupeř Palka. Pořád se pohybuje ve 3.-4. lize. Je opravdu velký a ještě větší má hlavu, na které má obrovskou jizvu. Taky by mu klidně mohlo být víc než mě.

Sweater (Chén Lěi, 陈  磊) - Talentovaný tak třináctiletý klučina, jehož go se mi hodně líbí a zatím ho dokázal porazit jen jednou Palko, když ho nachytal na jeden joseki trik. Občas spadne i do šesté ligy, ale obvykle je pořád ve druhé místnosti. Pojmenovali jsme ho tak proto, že nosil na začátku našeho pobytu pořád jeden a ten samý svetřík. Mimochodem, ve fotogalerii je vidět, jak jde přede mnou, když jsem fotil cestu do školy.

Mustache 1 (Zhāng Hàowěi, 张浩伟) - Toho jsme z těch "mustášníku" pojmenovali jako první. A ten má knír opravdu jak sumec, protože už mu bude docela dost... Pohybuje se někde mezi druhou a šestou ligou a hraje dost solidně, ale už jsme na něj vyzráli Palko, Andrij i já.

Small Mustache (Chén Yīchún, 陈一纯) - Ten je taky solidní sumec a to i přesto, že je dost malý. Když jsem přijel, tak byl ve třetí místnosti, ale dvakrát mě celkem snadno porazil a od té doby s ním snad nikdo nehrál, protože je konstantně ve druhé lize. Musel udělat opravdu velký pokrok, protože teď na Zhong He Cupu skončil třeba na stejném místě jako Baolong... Mluví taky trošku anglicky.

Small Mustache 2 (Yáng Wénkǎi, 杨文铠) - Toho jsme pojmenovali teprve nedávno, bude mu tak čtrnáct a málokdy sestupuje z první místnosti.

Rat (Yú Jìngdōng, 于靖冬) - No, on opravdu vypadá jak krysa a taky ne moc jako Číňan. Každopádně když jsme přijeli, tak nám nepřišel moc dobrý. Byl s náma ve třetí místnosti. Ale brzo se dostal do druhé a od té doby se tam drží. Palko s a Andrij se s ním několikrát potkali a jednou i Písa ve Velkém cyklu.

Mouse (Zhào Yìkāng, 赵亦康) - Ten pro změnu vypadá jako myška, takže jsme ho podle toho pojmenovali. Kdysi byl v osmičce a porazil jsem ho ve cvičení na střední hru a nepřišel mi nic moc. Ale od té doby jsme ho ve třetí místnosti neviděli a stal se častým soupeřem Palka o místnost výš. Teď dokonce po Velkém cyklu vyskočil až do první.

Smilling Guy (Dài Sīyuǎn, 戴思远) - Dost přičmoudlý klučina, který je charakteristický dvěma věcmi. Pořád se při partii směje a nebojí se zahrát dost nestandartní tahy, za což je tady považováno i třeba san-ren-sei. Evidentně si partie užívá a úsměv z něj nezmizel ani když spadl až do sedmé ligy. Loni totiž byl relativně vysoko i v čínské profi-kvalifikaci a když jsme přijeli, tak byl s Palkem ve druhé lize. Palko z něj má dost trauma a hrůzostrašné skóre 0:7, přičemž většinu partií zahodil.

Six-four (Mù Anyán, 穆安颜) - Asi tak patnáctiletý kluk, který je zajímavý asi jen tím, že hraje jediné zahájení a to vždy dvakrát 6-4. Docela s tím umí a hraje dost solidně. Obvykle je v páté až šesté lize, takže se s ním Andrij párkrát potkal, ale nikdy neuspěl.

Toť pro dnešek vše s představováním a zítra se těšte na další článek!