Vánoce, Vánoce nepřicházejí...

Opravdu v našem distriktu Fengtai a čtvrti Fangzhuang nebylo po Vánocích ani památky. Možná tak, když jsme si v neděli zašli do Mekáče, tak tam byl vánoční stromek nebo na holičství, které občas využijeme a chodíme kolem něho každý den, mělo vylepené Santy ve výloze.

Dětičky byly ještě stále na národním turnaji v Yueyangu, takže skupiny jsme měli stále improvizované. Bylo jich opět šest a v každé z prvních pěti se objevil někdo z nás. Palko v první skupině musel hrát nepopulární partie večer, ale chytl výbornou formu a prohrál tak jedinou partii + jednu nestihl odehrát. Andrij svoji skupinu začal dobře, ale nakonec dvakrát prohrál. Dušan vyhrál dvakrát a už po mnohokráté ve svých partiích až příliš vyměkl. což se tady opravdu nevyplácí a všichni kromě něj jsme se už snad toho zbavili. Písa se dostal do sedmičlenné skupiny a odehrál všechny partie, ale zvítězil jen v jediné, přičemž mnoho z nich zahodil. Já byl stejně jako Palko v osmičlenné skupině, což jsem si opravdu nepřál, ale ve skupině byly i děcka z školky, takže partie odsýpaly rychleji a povedlo se mi odehrát vždy odpoledne dvě. Zahodil jsem dvě partie, takže konečný výsledek 5:2 je proti těmto soupeřům opravdu celkem průměrný.

Děťátka se mezitím činily na turnaji, který se opět hrál o velké peníze, jako třeba ten v Huanggangu. Turnaj vyhrál v Evropě známý Wang Chen se skóre 10:1 a pak už následovali hráči se dvěma prohrami, z nichž nejlepší pomocná kritéria měl Ma Tianfeng. Třetí a čtvrté místo už však obsadili studenti z naší školy a to Xu Jiaowei aka "Chinese Lee Chang-ho" a Liu Qiu aka "Best kid/student". Kromě top čínských amatérů tam měli i konkurenci v podobě dětí z Hangzhou, o kterých bude ještě řeč.

Na Štědrý den k večeru se vrátil Ali z Hangzhou z Limin Cupu, přestože jsme si mysleli, že se vrací až o den pozdějí. Hned se začal rozplývat, jak to byla úžasná akce a že doufá, že nikdo neviděl jeho partii, v čemž měl bohužel smůlu. Prý hráli ve čtyřhvězdičkovém hotelu, ve kterém normálně žijí a trénují tamní profíci. Například prý potkal Tong Yulina, toho joudu, co si jel na kongres do Sibiu pro (na něj směšných) 1500 euro a díky tomu se nedostavil na partii kvalifikace Samsung Cupu... Hned vedle se nachází škola pro děcka podobná té naší, takže zdejší děcka určitě byly těm našim zdatnými soupeři. Ostatně Hangzhou je po Pekingu druhé nejsilnější čínské goistické město.  Ve stejném hotelu se ještě hrál také match o jakýsi relativně nový titul, který obhájil Chen Yaoye 2:1 proti Yan Huanovi. Ali tedy v turnaji prohrál hned v osmifinále proti Li Xuanhao a měl tedy možnost sledovat zbytek turnaje naživo. Vítězem turnaje se nakonec trochu překvapivě stal Tong Mengcheng, který se nachází "až" na 39. místě čínského žebříčku.

Na Vánoce jsme ještě hráli ráno ligovou partii a odpoledne nám začínaly třídenní vánoční prázdniny, které odmítl jenom Andrij (zahrál v osmé lize 3:2). Palko se Sonkou si prý vyrazili do města a my ostatní se více méně váleli doma. Každý však něco přinesl do bytu pro společný užitek, ať už to byla bedna toaleťáků, vajíček nebo piva. A večer jsme měli vyprávění od Aliho, který si pak s Dušanem a dámskou společností vyrazil na karaoke. Hodně zaměstnaný byl přes svátky Baolong, který hrál internetovou kvalifikaci do hlavního turnaje významného titulu Tianyuan. Musel však projít pěti koly této kvalifikace. Ve čtvrtek Boží Hod hrál třetí kolo a získal cenný skalp již zmíněného Yan Huana a partii pak s náma večer důkladně rozebral. V dalším kole už mu však vystavil stopku Gu Zihao 3-pro.

Ve čtvrtek jsme však přece jen i my ostatní museli na druhou hodinu odpolední do školy, protože jsme dělali rozhovor pro jakýsi internetový goistický magazín. Písa den předtím nadával, proč musí jít dělat rozhovor, když má prázdniny a tou dobou ještě spí. ^^ Každopádně novináři se ptali na takové obvyklé otázky jednoho po druhém, až to bylo už únavné, ale zvládli jsme to. Andrij byl každopádně tak zapálený do své ligové partie, že se k rozhovoru o dvě místnosti vedle vůbec nedostavil.

Výlet na Wangfujing a Tian-an-men

Já se rozhodl, že si v pátek dopoledne vyrazím na výlet do centra. Naplánoval jsem si podle svého knižního průvodce takový okruh na pár hodin. Poslední asi dva týdny byla modrá obloha téměř bez smogu a svítilo slunce, což bohužel už pro dnešek neplatilo.
Vyrážel jsem už před devátou ráno, abych si stihl ještě u stánku na ulici koupit vydatnou a chutnou snídani v podobě masa se salátem v placce. Když jsem došel na zastávku autobusu, tak jsem zjistil, že číslo autobusu jedoucího k metru, které jsem měl zapamatované, tam není. Potřeboval jsem se dostat dvě stanice ke stanici metra linky 5 Liujiayao. Pak mi ale došlo, že to bylo číslo autobusu jedoucího k druhé naší blízké stanici Chengshousi na lince 10, ale ta mi byla momentálně úplně k ničemu. Na zastávce bylo asi osm různých autobusů a já nevěděl, který mám vzít, tak jsem napsal smsku Baolongovi. Mezitím jsem začal luštit jízdní řád, který byl pouze ve znacích. Náhle mi však došlo, že vlastně umím číst znak pro Liu (akorát jsem teda musel doufat, že je ve stejném tónu) a že na stanici Liujiyao jedou úplně všechny linky, takže jsem do jednoho autobusu naskočil a brzy jsem byl u metra. Jízda v místních dvoupatrových autobusech je mimochodem pro člověka vysokého vzrůstu opravdu utrpení, protože se musí dost skrčit... Na stanici jsem zjistil, že metro zdražilo. Lístek už nestojí dva yuany kamkoliv, ale zavedl se systém po vzoru třeba Tokya nebo Soulu, že cena závisí na vzdálenosti, takže od tří do šesti yuanů. Na mapě jsem také zjistil, že šílení Číňané stihli za tu dobu, co tu jsme, postavit další celou linku... (7 - jak snadno bychom se teď dostali na západní nádraží...). Já se svezl pár stanic na Dongdan a pak nejstarší linkou 1 ještě jednu na mojí cílovou stanici Wangfujing.
Wangfujing je mimochodem místní vyhlášená jídelní a suvenýrová ulice. Hned jak jsem vylezl ven, tak jsem se ocitl na obrovském bulváru a fičel tu mnohem silnější a studenejší vítr než v naší čtvrti. Hned od začátku ulici lemují obrovské obchodní domy. Já jsem však brzy zalezl do boční uličky, která je vyhlášeným tržištěm s různými specialitami ze všech koutů Číny. Nechybějí pečení brouci, kobylky či larvy. Jinak to tu ale nežilo pravděpodobně tak jako k večeru za tmy, takže jsem tu byl téměř jediný Zápaďák a pořád se mi Číňané snažili něco vnutit ke koupení. Když jsem se vymotal z tržiště, tak jsem asi půl hodiny pokračoval po Wangfujing Dajie. Tady už byl čas Vánoc pochopitelně patrný. Všude vánoční výzdoba a zvuk Jingle Bells z reproduktorů. Došel jsem až ke křesťanskému kostelu sv. Josefa, kde se se mnou dal do řeči anglicky plynule mluvící Číňan, který mě lákal do nějakého kaligrafického muzea, což jsem s díky odmítl. Pokračoval jsem po ulici směrem k jedné z bočních bran Zakázaného města. Prošel jsem kolem dalšího vyhlášeného nočního tržiště, které však bylo teďka úplně mrtvé a kolem dětského národního divadla. Došel jsem až k hradbám Zakázaného města, které obkružoval kompletně zamrzlý kanál. Byl zde i jeden z vedlejších vchodů dovnitř, ale tam jsem opravdu neměl v plánu jít, před čtyřmi lety mě to tam moc nebavilo. Dál jsem pokračoval ulicí už s tradičními čínskými malými domky. Zajímavé, že se spousta takovýchto nachází právě v centru. Cestou na mě začala mluvit anglicky mluvící slečna a když mě po minutě rozhovoru začala zvát na kafe nebo na pivo, tak dostala odpověď rázné ne a radši jsem přidal do kroku... Každopádně jsem se dostal na Tian-an-men, česky náměstí Nebeského klidu, které je velké asi jako pět Václaváku.
Z podchodu jsem se vynořil u čínského národního muzea a byl tu ještě větší fičák než na Wangfujing, ale aspoň se trošku vyjasnilo. Kdo chtěl jít do centra náměstí, tak musel projít security checkem, na který se stojí snad půlhodinová fronta, což se mi nechtělo, ale i tak jsem všechno ze strany pěkně viděl. I portrét Mao Zedonga na hlavní bráně Zakázaného města. Bylo už po jedné hodině a začínal jsem mít pěkný hlad, tak jsem se rozhodl vyrazit domů. Ze stanice Tian-an-men Východ stejnou cestou na Liujiayao, kde jsem pak vystoupil špatným východem a málem odjel autobusem na opačnou stranu. V naší čtvrti jsem už kousek od našeho bytu zapadl do jedné z našich oblíbených restaurací. Pořídil jsem mnoho fotek, které brzy publikuju. I přes tu zimu a malinko nepřízeň počasí to byla fajn vycházka.

Ge Yuhong Dao Chang oficiálně tréninkovým centrem EGF

Tento týden začínal v pondělí ráno ceremonií, na které Martin Stiassny s Li Ting předávali Ge Yuhongovi zlatou plaketu s nápisem "EGF training center". Přítomno bylo opět spousta funkcionářů a lidí z medií. Přihlížely také děcka z prvních pět skupin a nevím, proč tam přivedli také studenty místní základky nebo gymplu nebo co to vlastně je. Většina děcek z prvních pěti skupin a pár dalších se poté sebralo a odjelo na další národní turnaj do Yueyang. Je to obdobný turnaj, na kterém my jsme hráli v Huanggang a na tento jsme také zvažovali se vypravit, ale CEGO nám slíbilo financovat pouze dva turnaje a pro nás by byla výprava příliš nákladná, takže jsme se nakonec rozhodli zůstat doma.

Ligy proto byly tento týden dost improvizované, ale nakonec vytvořili šest hracích skupin. Palkovi tady zůstalo pár soupeřu ze 4. a 5. ligy, tak jsem nechopil, proč jim v první půlce týdne nevytvořili ligu a hráli tak je přátelské partie... Ve 2. skupině (odpovídající normálně 7.-8.) se potkali Ali, Andrij a Dušan. Ali si skupinu podmanil bez ztráty kytičky a už dává zapomenout na dvouměsíční zakopání v 9.-10. skupině, kam rozhodně výkonostně nepatří. Andrij zahrál průměrných 3:2. Dušana o víkendu skolila nemoc, takže ještě musel pondělní dvě partie, které měl hrát s Alim a Andrijem, vynechat. Následně se mu podařilo aspoň jednou zvítězit. Písa a já jsme hráli o místnost níž ve třetí a čtvrté skupině (odpovídající 9. a 10.). Písa zahrál podobně jako Andrij 3:2. Já si po první partii říkal jako Ondra Šilt v Olsztyně "proč jsem tam ku**a nevhodil" a pak už to se mnou šlo od deseti k pěti. Při stále trvajícím nachlazení moje go trpělo, takže jsem se odhlásil na druhou polovinu týdne na načerpání nových sil.

Palkovi už naštěstí zařídili ligu na druhou polovinu týdne a začal tak v první skupině dvěma výhrami, ale zbylé tři partie prohrál. Andrij ve druhé skupině se opravdu taktak zachránil. Dušan s Písou se ve třetí skupině stali magnetem na půlbodové prohry a zachránil se jen první jmenovaný. Nevíme, zda už děcka budou zítra zpátky a jak se ligy sestaví. Já každopádně už opět nastoupím, přestože ještě nejsem zdravotně úplně fit, ale snad jsem si aspoň dostatečně vyčistil hlavu... Všechny výsledky jsou k mání na Senseis, kam Palkův táta nedávno umístil pěkný graf naší výkonosti.

Ali měl tento týden napilno. Ve čtvrtek šel natáčet do WeiqiTV, přičemž měl rozebrat svoji partii z Japonska s Nakanem Yasuhiro 9-pro, kterou prohrál o 3,5 bodu až špatnou koncovkou. Komické bylo, že Ali si tu partii už téměř nepamatoval, natož o čem v ní přemýšlel, protože byla hraná téměř před dvěma měsíci... Ale nakonec to prý zvládl.
S načerpanou formou z ligových partií se v pátek vydal rychlovlakem do města Hangzhou na turnaj Limin Cup, na který ho vyslala EGF. Je to jakási obdoba Globis Cupu - mistrovství světa juniorů do 20-ti let. Akorát Evropa a Amerika mají vyjímku, že mohou poslat hráče do 23 let, což bylo v případě Aliho využito. Amerika však vyslala 13-letého prcka Aarona Ye... Rozdíl v tomto turnaji oproti Globis Cupu byl pomalý časový limit dvě hodiny na hráče a také, že to byl přímý knock-out. Na turnaji startovalo 24 hráčů, přičemž 15 z nich byli Číňani. Ali byl jedním z osmi hráčů nasazených do druhého kola, takže dostal tučné startovné a měl velkou motivaci urvat partii, ale moc si mezi soupeři vybírat nemohl, protože mezi nenasazenými, které první den mohl sledovat, to bylo co jméno, to pojem. Los mu přihrál výchazející hvězdu Li Xuanhao 5-pro, se kterým si naběhl do zmrtvení a už po sto tazích musel vzdát. Mimochodem bylo zajímavé, že hned v osmifinále vypadli všichni nasazení hráči... Teď momentálně probíhá čtvrtfinále, ve kterém zbyl už pouze jeden nečínský hráč (Shin Jin-seo 2-pro z Koreje).
Nám tak víkend zpestřují přenosy těchto partií na WBaduku, kde mimochodem teď běží v poslední době i spousta dalších zajímavých her. Přenášený je také již zmíněný turnaj v Yueyang, kam opět dorazili všichni čtyři králové čínského amatérského go, takže se děcka asi pořádně zapotí.

V sobotu se konala předvánoční akce v Liangově škole. Vypravil se tam jen Písa a ukázali se tam i Palko se Sonkou, kteří od pátka bydlejí jinde, protože Luo Gang u nás zakázal přebývat lidem mimo trénink, což se vztahuje i na přítelkyně účastníků. Písa s Palkem si tak užili simultánky s malými špunty, kteří prý byli určitě na úrovni dvojciferných kyu.

Děcka se zřejmě do zítra nevrátí, takže stále asi budou ještě improvizované ligy a do normálu se vše vrátí až ve středu. My si však můžeme od středy do soboty vzít prázdniny. V neděli nám začíná novoroční velký cyklus, takže na další článek se můžete těšit již v sobotu.

Nemocný Lukan ve školce a mnoho nejtěsnějších výsledků

Tento týden byl ve znamení půlbodových výsledků, kterých jsme si užili na obě strany opravdu hodně. A k tomu byl minimálně stejný počet výsledků o bod a půl. V praxi to je tady ve skutečnosti stejné v čínských pravidlech, protože když má černý 185 (nejtěsnější výhra), tak vyhrál o 1,5 bodu a bílý když má 177 (nejtěsnější výhra), tak vyhrál o 0,5 bodu a jinak to může být pouze v případě seki na desce. Ještě jsem úplně nepronikl do čínských pravidel, proč tomu tak je, každopádně některé mikrokoncovkové či neutrálové triky už máme vžité, když je na nás už děcka tolikrát použily... Něco se dá použít mimochodem i v Ingových pravidlech, které jsou odvozené z čínských.

Pojďme se podívat, jak jsme si vedli v promíchaných skupinách po velkém cyklu. Palko chytil po velkém cyklu formu a sfoukl v páté skupině všechny soupeře kromě jednoho a to Wang Shuo (王硕)("Small Tsume-go Genius"), což bylo poprvé, co zaznamenal ve druhé místnosti pozitivní skóre. Ali s Andrijem se potkali v sedmé lize, přičemž první jmenovaný poslal druhého o skupinu níž. Oba zaznamenali každý půlbodovou výhru i prohru. Ač se v osmé skupině objevili tentokrát lidé, co normálně jsou níže, tak se Písa trápil a nevyhrál ani jednu partii. Dvě prohrál o půl a jednu zazdil v neutrálech. Dušanovi se dařilo v jeho desítce a postoupil výš. Mně už od minulého týdne trápilo nachlazení, takže jsem tušil, že dostat se ze školky nebude zase až tak jednoduché. Přesto se mi však podařilo postoupit a už jsem nemusel zatáčet doleva, ač s čistým skóre to kvůli jedné půlbodové prohře nebylo. V této partii jsem dostal lekci z tsume-go, které stále nemáme ideální, o čemž napověděl i nedávný tsume-go test.

V druhé polovině týdne už Palko ve čtvrté skupině vyhrál pouze jednu partii, ale dvě musel vynechat, což brzy vysvětlím. Ali se opět těsně zachránil v sedmé skupině. Andrijovi přibyli do osmé skupiny opět dost neobvyklí, ne moc silní lidé, ale postup si nevysloužil. Písa s Dušanem se potkali v deváté a ze začátku to vypadalo, že si skupinu podmaní. Přestože Dušana také začalo trápit nachlazení, tak vyhrál jejich vzájemnou partii a když poté vyhrál o půl bodu i se "Slackinem", tak si zajistil postup do osmé skupiny, kde v září začínal a od té doby se tam už nevrátil. Písa naopak se "Slackinem" prohrál klíčové ko, když si nevšiml asi dalších 50 tahů, že mu tím umřel velký had, takže mohl na postup zapomenout. Mně se opravdu ulevilo, že už jsem nemusel zatáčet doleva, ale přesto jsem byl stále v 11.skupině (1.školka), která mě uvítala chcípnutím v prvním rohu. Zbylé partie jsem už však vyhrál, přičemž poslední byla proti do té doby neporaženému novému studentovi jak již tradičně o půl bodu. Takže jsem si stejně jako Písa před dvěma měsíci pobyl ve školce jen týden.

Jedním z mých soupeřů, kterého jsem porazil, byl mimochodem malý jedenáctiletý klučina, který se jmenuje Meng Linghua (孟令华).  Má odehráno mnoho partií s Písou s hodně vyrovnaným skóre a obvykle se pohybuje mezi 8. a 12.skupinou. Čím je ale zajímvý je to, že umí na místní poměry opravdu výborně anglicky a často nám pomáhá ve čtvrté místnosti s překlady. V pátek jsem si s nim přehrál a rozebral partii z Nongshim Cupu - Wang Xi vs. Piao Tihuan, že nevíte kdo to je? ;) No, nebudu mystifikovat, je to čínské jméno Park Jeong-hwana.

Prezident CEGO Liu Bin, který má sílu téměř evropského 6-danu vyzval Palka na match o 2000 euro s časovým limitem tři hodiny. Je však známý svojí jistotou a nasazením, takže například na kongrese skolil v přátelské partii Ilju Šikšina nebo Artema Kačanovského, takže určitě měl být zdatným soupeřem i Palkovi. Match se hrál v pátek dopoledne ve škole, kde jsme hráli před pár týdnu Go s jinými pravidly. Pan prezident ale dostal před partií smutný telefonát, že zemřel jeho blízký kamarád, což rozhodně poznamenalo průběh partie... Palko to každopádně i tak neměl jednoduché, ale nakonec jeho soupeři zemřela klíčová skupina a vzdal.

Každou středu nám sem teďka chodí uklízečka, kterou já odmítám platit. Posledně mě vytočila tím, že mi vyhodila mýdlo a šampón, které by ještě týden vydržely a taky zubní kartáček... Palka pro změnu naštvala tím, že mu přerovnala věci úplně jinak než je měl, takže se zdá, že jsem udělal dobře, když jsem jí zakázal uklízet v mojí části pokoje...

Na sobotu jsme měli zorganizované dva matche na univerzitě Qinghua, kde jsme už jeden odehráli v září. Ranní vstávání v sedm hodin o víkendu ale každopádně není pozitivní start do dne. Dušana navíc museli dost přemlouvat, protože opravdu vypadal dost nemocně. Dopoledne se proti nám postavily známé osobnosti a profesoři z univerzity, kteří zde kdysi studovali, přičemž první čtyři desky měly titul čínského 6-danu, takže opravdu velká síla a zbylé dvě solidní 5-danové. Seřadili jsme se v pořadí Palko-Ali-Andrij-Lukan-Dušan-Písa. Jako první překvapivě vyhrál Dušan a to o 2,5 bodu. Pak se ale podařilo nejtěsnějšími možnými rozdíly vyhrát už jen Alimu (z nemožné pozice) a Andrijovi (ten to naopak málem zahodil), takže výsledek byl 3:3 a rozhodla Palkova prohra o komi na první desce. Každý jsme dostali knížku partií Gu Li vs. Lee Shishi - čínské jméno Lee Se-dola.
Na oběd jsme šli do restaurace, která se nacházela přímo v univerzitním areálu. Tam už dorazili všichni funkcionáři IGF, co jsou tu na SportAccordu a čekal je odpoledne meeting s CEGO. Můžu jmenovat třeba Martina Stiassneho, Andrew Okuna, Thomase Hsianga nebo Yuki Shigeno.
Na odpoledne jsme se přesunuli do místního univerzitního go-klubu, který se nacházel v jejich vnitřním stadionu, kde lidi běhali. Tam nás čekal match se současnými univerzitními studenty. Každopádně jsme se tam v těch sakách cítili opravdu divně a navíc tam bylo nesnesitelné vedro pro hraní, takže jsme u toho dost usínali a dělali hrubé chyby, co normálně neděláme. Ali nás reprezentoval na meetingu a prý opravdu zabodoval svojí uvodní řečí. My jsme se tak seřadili ve stejném pořadí, akorát bez něj. Jejich první tři hráči z minula, kteří byli opravdu solidní, hráli opět, akorát se posadili na 3., 2. a 5. desku. Na čtvrtou desku sedl někdo zřejmě slabší, protože ho Dušan sfoukl, ale pak se přehlédl v koncovce... Palkův soupeř byl pravděpodobně solidní, ale první tři kameny rozházel po gobanu dost náhodně a Palko následnou bitvu zvládl. Proti těm třem z minula jsme však tentokrát neuspěli ani já, ani Andrij, ani Písa, takže výsledek 1:4 byl opravdu hodně smutný.
Na následné společné večeři nám čínští studenti řekli, že se seřadili na desky náhodně, že se všichni považují za stejně silné a mají 9-dany na tygemu... Trochu jsme také oslavili Andrijovi narozeniny.
Já jsem musel akorát odjet dřív domů na partii MEJT, která mi stejně jako finále iGoŠe zpestřily víkend.

Momentálně také sledujeme partie ze SportAccordu, které se momentálně v Pekingu odehrávají. Japonsko a Taiwan zle zapalují Číně a Koreji. Trošku jsme prosmutnili prohru Evropy s Amerikou, ale docela bavíme nad nemohoucností Sašenky Dinersteina, který hraje opravdu hrozně a Baolong říkal, že kdokoliv z nás šesti by zahrál lépe. Ještě pár dní bude akce probíhat, takže by se měli i funkcionáří IGF na nás přijet podívat k nám do školy. Snad nepřijdou také do bytu...

Bídný velký cyklus

Do velkého cyklu většina dětí a stejně tak my, obvykle vstupujeme s nadějí k lepším zítřkům a k odražení se do vyšších skupin. Takový Ali už dva týdny předem prohlašoval, že už jen čeká na velký cyklus. Na základě tohoto turnaje, kterého se tentokrát kromě naší školy zúčastnily jen děti z jakési jiné menší, se přerozdělí skupiny pro další měsíc. A že se to tentokrát teda solidně promíchalo!

Od začátku turnaje byly tedy naše výsledky opravdu nic moc a nedařilo se nám držet ani 50%. Po čtyřech kolech jsme měli já, Písa a Dušan jen jednu výhru, což se minule nestalo nikomu. Ale přece jen nutno dodat, že v tomto turnaji byl tentokrát málokdo slabší než 5-dan. Každopádně jsme nakonec dopadli, tak jak dopadli...

Nikomu se nepodařilo uhrát osm výher, což se minule povedlo kromě Palka i mě. Palko i tentokrát neodehrál špatný turnaj a nakonec se z nás umístil nejlépe se sedmi výhrami ze třinácti. Navíc měl na lopatě i dva studenty první místnosti, kterým přezdíváme "Endgame-master" a "Giraffe" a kdysi se s nima Palko tam potkal na začátku pobytu. Andrij a Ali měli téměř celý turnaj z nás nejlepší výsledky, ale na konci prohráli téměř vše, takže nakonec skončili jako dva nejlepší šestibodový. Na svoje poměry nejlépe určitě zahrál Písa, který nakonec spustil ponorkový útok a dosáhl na sedm výher, ale přesto skončil až za dvěma posledně jmenovanými. Tito čtyři se nakonec výsledně seřadili téměř pod sebou v 7. a 8. skupině. Dušan zvítězil šestkrát a zamířil do své tradiční desítky. Největší pain jsem celý turnaj prožíval já a to přesto, že se mi už zase srovnal spánkový režim. Od začátku jsem dělal neuvěřitelné chyby, odhazoval vyhrané partie a dokončily mě dvě půlbodové prohry v posledních dvou kolech, čímž jsem zaznamenal ostudných pouhých pět výher, přičemž takhle špatně zahrál ze studentu CEGO pouze loni Zeno van Ditzhuijzen. Tak si pobudu pobudu pár dní "vlevo" ve školce...

Vítězem turnaje se stal s jedenácti výhrami kluk, kterému říkáme "Real Tsume-go Genius" ("Small Tsume-go Genius" je Wang Shuo, který se pohybuje pořád někde kolem nás), a který se už letos umístil v profesionální zkoušce pouze osm míst pod čarou a tady už usoudili, že je moc silný i na první skupinu, tak ho přeřadili do studijní skupiny k profíkům, která se nachází pár minut pěšky odsud. Mimochodem tam údajně přeřadili i Endgame-mastera. Hodně hráčů z předních skupin však v turnaji trpěli. Lidi jako "Starcraft" nebo "Best student", kteří jsou konstantně v první místnosti, prohráli oba asi pětkrát nebo šestkrát, takže se sotva dostanou do druhé... Pár lidí už si pamatujeme podle znaků, ale jména neznáme téměř u nikoho, takže je pro nás jednodušší je nazývat přezdívkami.

V pátek byla už jen jedna partie a odpoledne jsme se těšili na volno, avšak nakonec přišel tříhodinový desetistránkový tsume-go test. Já jsem si ve školce podle úrovně úloh říkal, jestli jsem tam opravdu správně, protože některé úlohy jsem si pamatoval z dob v 6.-8. skupině, takže jak si s nima poradili moji spolužáci, to teda nevím... Večer nás už tak čekal zasloužený odpočinek. Přišel Liang se svoji pětiletou dcerou, tak si s ní hlavně Palko s Dušanem hráli a vymýšleli vypečené hry, když si její tatínek potřeboval zahrát s Písou Hearthstone. :)

Na sobotu bylo naplánované finálové kolo relay-go. Já se ale omluvil, protože mě koncem týdne hrůzy postihlo nachlazení a byl jsem psychicky a fyzicky totálně vyčerpaný, tak jsem radší vzal za vděk dvěma dny odpočinku místo jednoho a ležel si doma u přenosů Go-Barona a MR žen. Každopádně kluci se tam prý docela ukázali a měli tu čest se setkat s Chen Yaoyem, jehož tým vyhrál, a který prý údajně projevil zájem nás trénovat. Kromě něj se tam prý opět ukázalo mnoho známých tváří, stejně jako minule.

Dnes tedy už všichni načerpáváme síly na další náročný týden, tak nám držte palce!