Evropské celebrity na titulní straně World of Weiqi

No ti, co jste to na facebooku viděli, nevypadáme tam krásně? :D Až ten časopis dorazí mezi děcka do školy, tak ti z toho budou mít záchvaty smíchu celý příští týden, kdy je Velký cyklus... Tím lépe pro nás, aspoň budou rozptýlení. Každopádně článek o nás a CEGO se redaktorům World of Weiqi podle Baolonga moc povedl. Za ním ještě následuje info o deseti nejlepších Evropanech napsaný Fan Huiem.

Před Velkým cyklem začínají ubývat lidi, takže i proto se některé naše nepostupy a sestupy nekonaly. Já jsem zpět ve své místnosti opět ožil, Ali se konečně dočkal postupu k nám také a Dušan si též polepšil o skupinu, ač jsme tedy všichni prohráli hned dvakrát. Naopak noční můrou byl tento cyklus pro Andrije a Písu, kteří odhazovali jednu vyhranou partii za druhou.

Druhá polovina byl už poslední malý cyklus před tím velkým, takže odešlo ještě více lidí a téměř o nic nešlo, takže většina dětí nehrála na plný plyn. To se už vrátil Palko a byl nasazen do páté skupiny, ale nepodařilo se mu ani jednou zvítězit. Úplně stejně jsem v sedmičce dopadl já, přičemž moje prohry byly o 0,5, 4,5, 3,5, 5,5 a 2,5 bodu a tři partie úplně zahozené z vyhrané pozice. To samé provedl i Písa, ale ten naštěstí dvakrát vyhrál. Andrij si tentokrát šestou ligu podmanil a Ali obstál v osmé. Tyhle všechny výsledky jsou ale ve skutečnosti úplně bezvýznamné pro naše další pokračování, protože přespříští týden začínáme úplně od znova podle pořadí v turnaji.

Ve středu k nám dorazila uklízečka, takže náš byt byl opět po tříhodinovém úklidu chvilku k nepoznání. I tak si ale myslím, že když jsme to zvládli minule pěkně, tak proč jsme nemohli i tentokrát... Jediné, co bychom asi neodstranili byl ten zápach.

Víkend jsme si spestřili já s Palkem mistrovstvím Evropy týmů a něktěří kulečníkem. Já s Andrijem jsme si taky zajeli do Careffouru nakoupit nějaké západní jídlo, hlavně opravdu velké množství baget, které už jsme stejně ale skoro všechny snědli.

Ještě musím dodat, že všichni kromě mě a Palka, tu ve volném čase propadli hře Hearthstone (Heroes of Warcraft) a to včetně Baolonga. ^^ Tak uvidíme, zda jim to bude na odreagování fungovat. 

Velká čínská zeď

Minulou neděli nás čekala zajímavá akce, na kterou jsme měli rozlišné názory a pořádal ji pan Lin - funkcionář CEGO a silou asi 5-dan evropský. Dodal totiž partiím inovační pravidla. První dva tahy každé barvy byly rozmístěny náhodně (kromě tengenu a první linky) počítačem a pak jsme měli každý odhadnout, kolik může bílý černému dát komi, přičemž, kdo dal víc, měl bílé a začínal. Na konci poté každý platil podle starých čínských pravidel za každou skupinu na gobanu dva body. Pořadatelům se podařilo zajistit dva silné tříčlenné týmy - Peking a Chengdu, přimčemž součástí týmu z hlavního města provincie Sichuan byl i Tan Xiaochun, což je slavný veterán a držitel třídy 7-dan, který se živí sázením velkých peněz na Go. Sobotná souboj těchto dvou týmů však vyhrál tým hlavního města Číny 2:1. V neděli se pak oba týmy spojily v jeden a postavily se proti nám. Cena pro vítězný tým byla 3000 yuanů. Seřadili jsme se v pořadí Ali-Eric-Andrij-Lukan-Písa-Dušan. Dalších pět našich soupeřů také mělo velkou sílu, všichni čínský 6-dan. Alimu, Ericovi a mě se však podařilo zvítězit a náš tým vyhrál díky Aliho cennému vítězství na první desce proti panu Tanovi. Kromě finanční výhry jsme každý dostali i jakousi inovační ochranu na nos před znečištěním od sponzorské firmy.

V pondělí nás čekalo už předem očekávané srandovní focení na titulní stranu čínského Go worldu, na které dorazil i Palko a naopak se ho neúčastnil Eric. Všichni jsme museli mít saka, čímž naše pózování ve třídách a před školou vypadalo ještě komičtěji. I děcka z toho měly dost velkou bžundu. Každopádně jsme si to vcelku užili a pak šli na společný oběd.

Výsledkově byla první půlka týdne převážně katastrofální. Všichni až na Aliho jsme sestoupili, přičemž já se rozloučil se svojí domovskou místností 6-8. Ali, který si poradil jak s Písou, tak s Dušanem a jako jedinému se dařilo, mě v ní měl nahradit, ale nakonec nepostoupil, protože se vrátila Baolongova přítelkyně a celé pořadí se posunulo, z čehož byl Ali patřičně naštvaný. Baolong se po pár dnech doma v Tianjinu vrátil též, jeho komentáře nám hodně chyběly, tak snad se zase rozjedeme. Už se ale těsně nepotkal s Ericem, který ve středu odjel domů do Marylandu.

Druhá polovina týdne už byla lepší, všichni až na Aliho jsme vyhráli tři partie z pěti. Andrijovi to stačilo na přímý postup. Mě se podařilo poprvé porazit nešťastníka Aliho, který tentokrát zahazoval jednu partii za druhou a sestoupil a opravdu už zřejmě jen čeká na Velký cyklus. Já prohrál poslední partii o půl bodu se Smrkáčem, což mě hodně mrzelo a pak jsem si ani nevylosoval kartu na postup, což se děje, když jsou tři lidi poražení dokola. Písa byl ale v tahání karet úspěšnější i na úkor Dušana, se kterým prohrál ve vzájemné partii. My se tak s Písou potkáme příští týden v 9.lize. 

Večerní tréninky byly opět většinou v podobě různých cvičení. V místnosti 9-11 to byly hodně týmové bleskovky a jednou střední hra, ve které jsem jednou nebyl daleko od poražení učitele. Jednou jsme byli všichni o místnost výš a hráli rengo, což byl ve dvacetisekundovém byoyomi opravdu festival. 

V sobotu nás čekal výlet na Velkou čínskou zeď. Liang přišel ráno kolem deváte do bytu a zděsil se z množství odpadků a láhví v obýváku. Písa s Alim řekli už předem, že jet nechtějí. Dušan chtěl, ale ráno nebyl schopný vstát, tak aspoň jim aspoň Liang dal za úkol uklidit ten nepořádek, protože večer měl přijít Luo Gang s jakýmsi člověkem na testování anglické verze WeiqiTV.
Po cestě jsme ještě nabrali Palka se Sonkou, takže nás nakonec jelo pět. Autem jsme se dostali do střediska Mutianyu asi za dvě hodiny.
První nás čekal výšlap ke zdi po schodech, kterých Palko napočítal myslím 1099, než jsme dorazili k první věži. Lanovkou jsme opravdu jet nechtěli. Už z první věže nás čekaly nádherné výhledy jak na Zeď, tak na okolní hory, takže jsme všichni hojně fotili. Opravdu jsme měli velké štěstí na počasí. Během další hodiny a půl jsme převážně do kopce ušli trasu přes pět věží, než následovala pauza u horní stanice lanovky Liang měl s sebou velké zásoby jídla, takže dal něco i mě a Andrijovi, co jsme téměř nic neměli. Po načerpání energie jsme zdolali dalších pět věží. Na prudké stoupání do kopce k dalším už jsme ale neměli čas. Andrij si však cvičně na jednu ještě vyběhl. Na tomto kopci bylo mimochodem velkými čínskými znaky v překladu napsáno "Milujeme vůdce Maa", takže celou cestu zpátky skopce bylo s Liangem a Andrijem co rozebírat, co se týče historie a politiky. :) Kolem třetí hodiny odpolední už jsme zase klesali dolů po starých známých schodech a hladoví jsme zapadli do fast-foodu než pro nás přijel řidič. Za dvě a půl hodiny jsme se prodrali všema zácpama a dorazili domů. Na Zdi bylo fajn.

Fotogalerie

Cleaning lady. Yes or no?

Hned, co jsme dorazili domů z Xianu, tak nám Eric oznámil, že se propadlo umyvadlo. Nedávno to byl záchod, takže teď umyvadlo, jako kdybychom tam něco v té koupelně prováděli... No, každopádně se to naštěstí rychle vyřešilo.
Víkend jsme měli s Písou navíc zpestřený dohrávkami partie ME týmů proti Rusku, do kterého jsme vstupovali za stavu 1:1. Já byl extrémně blízko výhry nad Šikšinem, ale v tu nejhorší chvíli jsem se rozsypal v časové tísni. Naštěstí situaci o den později zachránil Písa přesvědčivou výhrou nad mladíčkem Fioninem. Výsledná remíza s Ruskem se určitě nedá považovat za neúspěch.

V pondělí jsme měli večeři s lidma z CEGO, která byla hodně motivační od prezidenta Liu Bina. Čínské víno však nakonec udělalo své. No a výsledek, který už byl dostatečně rozmazán na eGobanu byl takový jaký byl a netřeba ho komentovat. S Andrijem jsme však cestou domů pěšky z večeře objevili Careffour, do nějž asi o víkendu podnikneme náběh na evropské zboží (hlavně bagety). Byli jsme také pozváni panem Linem (jeden z funkcionářů CEGO) na neděli na jeho speciální akci s trošku pozměněnými pravidly hry, přičemž první čtyři kameny budou rozmístěny náhodně, pak tipneme, kolik může bílý dostat komi a začíná normální hra.

Vrátili jsme se do školy přesně po Velkém cyklu, takže skupiny byli opět rozházené v podstatě od znova. Li Ting uspěla v prvním předkole ženského Honinbo, takže si přišla zase na týden zahrát před odletem na druhé předkolo. Celkově bylo snad poprvé 14 skupin, přičemž první školka (skupina 11) nezatáčela doleva. Každopádně první cyklus v novém měsíci se nám opravdu celkově nepovedl, protože jsme byli na sestup v podstatě ve všech skupinách. V 10. skupině se potkali Ali, Písa a Dušan, přičemž posledné jmenovaný si s oběma poradil a proběhl skupinou suverénně bez ztráty kytičky, takže aspoň tak částečně zachránil naši čest. Naopak zbylí dva byli na sestup do školky... V naší místnosti se celkem dařilo Li Ting a Ericovi. Já už si však pomalu balil věci na stěhování se o místnost níž.

Po velkém cyklu však opět odešlo spousta lidí, takže jsme se všichni až na Palka, který minule všechno prohrál, zachránili. Palko tak doplnil Erica a Andrije v sedmičce a kluci se krásně porazili dokola a obsadili dělené první místo. Palkovi však teď přiletí Sonka, takže si dává na deset dní prázdniny (prohodí si to s vánočními) a Eric ve středu letí domů, takže postoupí jen Andrij. Já se tentokrát vyjímečně musím pochválit za fighting spirit, protože po třech partiích jsem byl opět na stěhování dolů, avšak poslední den jsem poprvé tady vyhrál dvě partie v jeden den a zachránil se. Písa s Alim využili situace a tentokrát si desítku naprosto podmanili a Ali oplatil Písovi prohru z předchozího cyklu. Jediný ve své kůži tentokrát nebyl v devítce Dušan. V jednu chvíli to vypadalo, že se v devítce sejdem čtyři příští týden, ale naštěstí se tak nestalo.

V půlce listopadu se v Pekingu začíná topit, ale ve škole se teda ta ledárna moc nezměnila. Level tsume-go mi přijde jako kdyby posunuli úroveň o level výš, protože někdy jsme fakt bezradní... Pokračují nám večerní užitečné tréninky převážně na koncovku a občas na střední hru.  My kvůli tomu často chodíme i do vyšší místnosti. Začaly také lekce a tréninky na zahájení. Jednou byl zajímavý sranda trénink u nás, že jsme každý měli jít na tabuli ukazát jednu variantu taishy, přestože jí tady pochopitelně nikdo nehraje, ale celkem tu frčí velká lavina.
Včera jsme byli ve škole z různých důvodů jen naše československá trojice a hráli jsme zajímavý bleskovkový týmový match v místnosti 9-11 a hezky si přivydělali, protože nás motivoval i Liang. Vrcholem byla kontroverzní situace v Písově partii, kdy se úplně rozstřelený tlusťoch snažil protlačit výhru na čas, ale naštěstí se tak nestalo a tým, ve kterém jsme byli já a Písa, díky tomu vyhrál.

Minulý víkend jsme se opět rozhodli uklízet, ale oproti minule akce trochu selhala, takže se objevily názory si pořídit uklízečku, což se setkalo s rozporuplnými reakcemi. Téma se probíralo celý týden a nakonec došlo k neoficiálnámu hlasování. Já, Palko a Baolong jsme byli proti, protože nám to přišlo zbytečné si pořídit uklízečku, když si můžeme uklidit sami a Dušan, protože nemá prachy. Pak však uslyšel, že to bude stát méně než 10 yuanů na osobu a přeběhl na druhou stranu, takže nás zřejmě s Alim, Andrijem a Písou přehlasovali. No, údajně je to v Číně normální mít uklízečku i u běžných lidí...

Plánujeme i různé výlety, například do Zakázaného města a na Velkou zeď. Na tu pravděpodobně pojedeme v nějaký všední den na konci ledna v době čínského nového roku, kdy škola bude mít prázdniny. Luo Gang nám také začal zařizovat lekce čínštiny, když jsme projevili já, Palko, Ali a Dušan zájem. Tak uvidíme, jak to celé dopadne...

1st Qinling Mountains Cup a návrat ztraceného syna

Tentokrát jsme se už v kompletní sestavě vypravili na turnaj na pozvání, který má oslavovat hedvábnou stezku, která ve starověku začínala právě v Xianu a končila v Benátkách. Z Číny se mohli zúčastnit pouze hráči starší 25-ti let a pocházející z měst na západ od Xianu, takže početné zastoupení mělo kromě domácího města i třeba Urumqi nebo Lanzhou. Registrovaných bylo mnoho 6-danů, ale přece jen v západních povinciích je snažší tuto třídu získat, takže jsme jim měli být vyrovnanými soupeři. Pouze dva opravdu měli dosahovat opravdu solidní síly a to současní mistři měst Xian a Lanzhou - Liu Xiaochen, který hrál s Palkem v týmu na relay-go a porazil ho v přátelské partii a známý hráč Ke Yang. Kromě nás byli pozvány i další města z Evropy, takže nakonec dorazili ještě tři Pařížané (kyu-hráči) a tři Rusové z Novosibirska (Kiril Děnisov 4-dan, Anna Krušinskaja 2-dan a Gleb Čerepanov 3-kyu). Solidní týmy poslaly Thajsko (Vorawat Tanapatsopol 5-dan, Krit Jamkachornkiat 5-dan a Srisin Chotikapong 4-dan) a Malajsie (Teng Boon-ping 5-dan, Chang Fu-kang 5-dan a Cheng Khai-yong 3-dan), které poslali svoji téměř absolutní špičku. Singapur už přeci jen ne, dorazili dva mladí hráči (Yue Yi-fei 5-dan a Xi Yue 4-dan) a jeden naprosto neznámý. Čekal nás proto zajímavý turnaj, ve kterém jsme mohli pomýšlet na ty nejvyšší příčky.

Vyrazili jsme v pátek brzy ráno. Vstávání v 6 hodin bylo opravdu krušné. Naštěstí cesta na nádraží byla rychlejší než posledně, protože Baolong minule nevěděl, že na nádraží už vede metro. Ono, kdo se v tom má orientovat, když já z před čtyř let pamatuji 7-8 linek a nyní jich je dvojnásobek. Dostat se do Xianu rychlovlakem není tak jednoduché, protože přímé koleje přes Tiayuan to neumožňují. Takže uhne až v Zhengzhou do hor směrem na Luoyang a Xian, takže cesta už neubíhá pak tak rychle. Cestou tam jsme chytli vlak, který vymetal opravdu každou díru, takže se cesta protáhla skoro až na šest hodin. Z Xianu nás potom organizátoři odvezli na hrací místo, kterým byl golfový resort ve starém stylu, pod horama s posvátnou horou Huashan u městečka Huxian. Mimochodem výhled na ně jsme měli nádherný přímo z hracího sálu. Na místo brzy dorazil přímo ze Srbska i Dušan a večer se zpožděním z Japonska Martin Stiassny a Li Ting. Nás dostala hlavně cena pro vítěze, která byla 60 000 yuanů (asi 7800 euro) a polovina pro druhého. Finanční ceny byly až do osmého místa. Fan Hui, který z Xianu pochází, byl také pozván, ale nemohl hrát, takže říkal, že by radši měl evropský obličej... Nepotěšila nás pouze hodina bez byoyomi jako hrací čas. Nakonec dorazilo 46 hráčů a zúčastnil se i Liang. Během tří dní bylo naplánováno devět kol.

První kolo bylo losované náhodně a hned z toho byla vtipná historka. Palko dostal mistra městečka Huxian, který si však myslel, že hraje s 1-danem amatérským, takže hrál hodně měkce a hrozně se divil, jak rychle se mu pozice rozpadla... Ve druhém kole jsem ho dostal já, ale to byl už přece jen obezřetnější a vyhrál jsem jen o komi, ale i tak se z těchto dvou proher už do konce turnaje nevzpamatoval... Do prvního kola jsme jen já s Písou dostali solidní soupeře a oba dva jsme prohráli, ale začal se nám pak dařit ponorkový útok ze zadní pozice, přestože jsme se potkali ve čtvrtém kole. Dušan ten přece jen nebyl po jetlagu ve své kůži. Andrij, Palko a Ali hned od začátku suverénně kráčeli za hlavními cenami a po prvních dvou dnech jsem na tom byl dobře i já, protože jsem skóroval pět výher v řadě. Ali s Palkem si proto zahráli pomyslné finále v šestém kole. Ani já jsem pak nevyzrál na neporaženého Palka, který si i přes zaváhání s Andrijem v posledním kole došel pro vítězství v turnaji. Z čínských hráčů z nás udělal paseku jen Ma Qingchuan, dědeček z Lanzhou, který mě dorazil v osmém kole a v posledním kole si vyšlápl i na Aliho, který předchozí kolo vydřel půlbodovou výhru nad Thajcem . I přesto však skončil na druhém místě. Třetí skončil místní Wang Yizhe, který prohrál jen s prvníma dvěma. Andrij sice zaváhal s Thajcem, ale díky výhrám nad Písou a Palkem se vyšplhal na čtvrté místo (kolem 1000 euro). Na paté místo se dostal favorit Ke Yang a na šesté již zmíněný Ma Qingchuan. Písa dokonal ponorkový útok výhrou nad Dušanem a protlačil se na poslední místo mezi cenami (250 euro). Já jsem naopak musel vybojovat půlbodovou výhru nad Liu Xiaochenem, kterému se vůbec nedařilo, ale i přesto jsem skončil až 11. Dušan nakonec skončil na 16. místě. Také jsme samozřejmě vybrali prvních pět trofejí za nejlepší nečínské hráče. Tu šestou získal jedenáctiletý Chang Fu-kang, který skončil hned za mnou. (Mimochodem, nedávno skončil na čtvrtém místě ve své domovské zemi na mistrovství světa juniorů.) Sedmnáctiletý Thajec Jamkachornkiat, který zle zapaloval Evropanům, poslední den prohrál všechny partie, takže se nakonec propadl z nejvyšších pozic na 15. místo.  Po vyhlášení výsledků a slavnostní večeři se konala i s ostatními oslava ve znamení vína u Písy a Palka na pokoji. Všechny výsledky jsou podrobně rozepsány na Senseis a v komentářích z minulého článku i nějaké fotky.

V úterý jsme měli výlet na terakotovou armádu, kde jsme se hodně bavili obchodníky se suvenýry a smlouváním cen, na což asi nebude v dobrém vzpomínat Palko. Ali nebyl ve stavu na to, aby vyrazil s námi, takže dorazil až na večerní match s místními hráči. Každý kdo vyhrál obdržel knížku s partiemi Gu Liho. Palko a Ali, kteří jako jediní měli z nás solidní soupeře, prohráli. Večer nás čekala večeře v místním hot-potu, kde jsme se opravdu hodně přejedli.

Ve středu dopoledne jsme si mohli přispat a někteří jsme si zahráli s hráči, co dorazili z městečka Huxian. Odpoledne jsme navštívili dva místní chrámy, jeden buddhistický, kde jsme se mohli pomodlit přes Buddhou a jeden taoistický. Večer opět další přejídačka v místní restauraci.

Teď jsme v rychlovlaku na cestě do Pekingu. Tentokrát to přece jen frčí díky pouze dvěma zastávkám. Bavíme se s Palkem a Písou různými pravěkými počítačovými hrami typu Worms. Večer se bude konat první večeře slíbená od Luo Ganga a kluci vybrali opět hot-pot. Celkové dojmy z turnaje jsou jen ty nejlepší, moc jsme si to užili. Teď nás čekají zasloužené tři volné dny odpočinku, protože se dohrává Velký cyklus, který jsme promeškali. Pokračování zápisků z Pekingu bude příští neděli.